Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 333/2020-34
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, částka, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. příjmení z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od prodlení do postoupení pohledávky a dále tento požadovala od datum do zaplacení, rovněž se domáhala úhrady kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od datum do datum z jistiny ve výši částka ve výši 15 % ročně a dále tento požadovala od datum z jistiny do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit rovněž úrok v pevné výši částka, odměnu za administrativní činnosti ve výši částka, za hotovostní inkaso ve výši částka a za poskytnutí úvěru úhradu a uzavření smlouvy ve výši částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaná zavázala hradit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka, poslední splátka tak měla být uhrazena do datum. Součástí žalované částky byla smluvní pokuta ve výši částka Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná shora uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u obou byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, dodatku, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o provedení příkazu, jakož i z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za zjištěné, že právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovanou. Jmenovaná společnost dopisem ze dne datum informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru číslo její přílohy vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když dne datum byla žalované předána hotovost ve výši částka, žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala částka včetně úroku ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za hotovostní inkaso ve výši částka a nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka uhradit ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka.
5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též poplatky, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené poplatky v součtu činí 72 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky částka Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného (v daném případě 15 % ročně), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018 -80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž právnická osoba
6. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou poskytnutou, tj. částka, a částkou žalovanou skutečně uhrazenou, tedy částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení porovnáním částky, jež měla být hrazena dle smlouvy částka s částkami uplatněnými žalobou, tj. částka (rozdíl je částka). Soud proto v částce částka (anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova) žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. První výzva, jež se prokazatelně dostala do dispoziční sféry adresáta k úhradě peněžité částky, byla datována datum, byla dána k poštovní přepravě téhož dne, jak doloženo podacím lístkem. Dle jejího obsahu mělo být plněno do datum. Dnem datum se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968 , § 1970 o. z., je proto povinna hradit též úrok z prodlení, který činil 8,25 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , nikoli požadovaných 9,75 % ročně. Soud žalobě vyhověl co do částka a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Pro úplnost uvádí, že součástí žalované částky byla též smluvní pokuta ve výši částka, která byla rovněž zamítnuta. Smluvní pokuta je ve smyslu § 2048 a násl. o. z. utvrzením dluhu a ujednání o ní nebylo shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Ujednání o smluvních pokutách jsou totiž existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu.
7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaná měla ve věci převážný úspěch, měla by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s daným řízením nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
8. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků, jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku však soudní poplatek by činil částka, zbývá proto doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
9. Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti částky uvedené ve výroku I., IV. rozsudku vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).