Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 143/2020-45
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: ; Katar celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 2.108,38 Kč s příslušenstvím - smluvní pokuta
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci
a) částku 108,38 Kč
b) zákonný úrok z prodlení z částky 70 Kč za dobu od 6. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %,
c) zákonný úrok z prodlení z částky 38,38 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %
d) částku 2.000 Kč
a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.662 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně.
III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 108,38 Kč b) zákonný úrok z prodlení z částky 70 Kč za dobu od 6. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, c) zákonný úrok z prodlení z částky 38,38 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % d) částku 2.000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.662 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně]. III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 27. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit částku 2.108,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“), dne 29. 8. 2014 s žalovanou uzavřel smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo Smluvní vztah byl ukončen výpovědí ke dni 31. 8. 2017. Dle všeobecných obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit dočasně poskytnuté zařízení žalobce do 7 dnů od ukončení smlouvy, jinak anonymizováno vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty dle ceníku anonymizováno. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná zapůjčené zařízení nevrátila anonymizováno, nárokuje anonymizováno zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč. Žalovaná byla rovněž povinna mimo jiné hradit nájem anonymizováno dle vyúčtování. Žalobce tyto služby vyúčtoval fakturou číslo na částku 70 Kč se splatností 5. 8. 2017 a fakturou číslo na částku 38,38 Kč se splatností 5. 9. 2017 s ohledem na dobropis číslo. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzývána naposledy dne 30. 7. 2019.
2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Tvrdila, že z důvodu zrušení pobočky anonymizováno nemohla zařízení vrátit. Dále žádala o moderaci smluvní pokuty s ohledem na stáří zařízení při ukončení smlouvy, kdy výše smluvní pokuty velmi převyšuje zbytkovou cenu zařízení.
3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalované, která je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. , když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu .
6. V daném případě byla mezi žalovanou a anonymizováno ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo z 29. 8. 2014 včetně všeobecných podmínek anonymizováno sjednána v písemné formě povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu dle ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen„ OZ“) ve výši 2.000 Kč za každé zařízení dle ceníku anonymizováno pro případ porušení povinnosti žalované vrátit zařízení poskytnuté anonymizováno do 7 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná na základě uvedené smlouvy dle zakázkového listu ze dne 1. 9. 2014 převzala zařízení – MODEM Technicolor TC7200 ED3 WIFI EMTA identifikovatelný jedinečným výrobním číslem 88F7C7C86B85 (zakázkový list číslo). Smluvní vztah mezi anonymizováno a žalovanou zanikl na základě výpovědi ze dne 20. 7. 2017. Podle čl. 7 všeobecných podmínek UPC bylo povinností žalované vrátit zařízení do 7 dnů od zániku smluvního vztahu, žalovaná však zařízení v této lhůtě nevrátila. Ve smlouvě není specifikováno, že by žalovaná musela zařízení vrátit pouze na pobočku. Argumentace žalované zrušením nejbližší pobočky je tak lichá. Soud neshledal důvod k moderaci smluvní pokuty dle ust. § 2051 OZ . Funkcí smluvní pokuty totiž není dluh zajistit, jako tomu je u ručení, zástavy nebo dalších ve vlastním slova smyslu zajišťovacích institutů, ale posílit postavení věřitele jiným způsobem. Účelem smluvní pokuty je dát předem (tedy před splněním a zpravidla již při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti. Smluvní pokuta tak nemá funkci pouze zajišťovací, ale především sankční. Nelze tak její výši odvozovat pouze od (zbytkové) ceny zařízení, ale také od motivace žalobce přimět druhou stranu svůj závazek plnit. Z tohoto pohledu se soudu nejeví výše smluvní pokuty jako nepřiměřená.
7. Žalovaná byla rovněž dle smlouvy povinna hradit nájem dle ust. § 2201 a násl. OZ za předmětná zařízení ve výši 70 Kč měsíčně dle vyúčtování. Žalovaná nezaplatila nájem vyúčtovaný fakturou č. číslo se splatností 5. 8. 2017 a fakturou číslo se splatností 5. 9. 2017. S ohledem na dobropis číslo byla částka ve faktuře číslo ponížena na 38,38 Kč. Žalovaná tak k dnešnímu dni dluží na nájmu částku 108,38 Kč. Nezaplacením předmětné částky se žalovaná rovněž dostala do prodlení s peněžitým plněním a UPC vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
8. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou ze dne 31. 1. 2019 v souladu s ust. § 1879 a násl. OZ postoupeny na žalobce, který je tak ve sporu aktivně legitimován.
9. Soud proto žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč a nájemné ve výši 108,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 Kč za dobu od 6. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a z částky 38,38 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.000 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném k datu provedení úkonu právní služby (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu právní služby učiněného před podáním žaloby v daném případě dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý takový úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Hodnota jednoho úkonu právní služby učiněného po podání žaloby v daném případě dle § 7 AT činí 1.000 Kč, žalobce má vedle toho za každý takový úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby do podání žaloby: přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba, výzva k plnění; a jeden úkon právní služby po podání žaloby: písemné podání ve věci samé – vyjádření se k replice žalované. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 462 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 3.662 Kč a žalovaná je povinna zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvách, pokutě a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT. Jelikož ve věci byly učiněny úkony nad rámec běžné formulářové žaloby, nevztahuje se na výši odměny omezení na jednonásobek žalované částky.
11. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1.000 Kč. Žalobce zaplatil 400 Kč, zbývá mu tak doplatit 600 Kč. V souladu s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.