Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 281/2020-25
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za období od září roku 2019 do ledna roku 2020. Žalované tato povinnost vznikla zařazením do evidence poplatníků od září roku 2019. Žalovaná dlužnou částku neuhradil ani po výzvě.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.
3. Soud zjistil, že žalovaná má ukrajinské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních pravidla pravomoci a rozhodného práva, jež by bylo možno aplikovat, neobsahuje. Soud tedy dovodil svou pravomoc dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Rozhodným právem je pak právo české, neboť v České republice je sídlo poskytovatele služby v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
4. Soud nařídil jednání na den 10. 2. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce se z jednání soudu omluvil s tím, že souhlasil, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jeho přítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv předvolání spolu s žalobou jí bylo doručeno dne 22. 1. 2021, a to do vlastních rukou náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 o. s. ř. o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 bez přítomnosti účastníků.
5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků; dodejka s datem 6. 5. 2019; výzva ze dne 28. 8. 2019; potvrzení České pošty; výzvy ze dne 15. 7. 2020, 27. 5. 2020, 15. 3. 2020 vč. dodejek; specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení; výzva k prohlášení poplatníka ČT ze dne 29. 4. 2019) a s ohledem na nesporná tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
6. Žalovaná byla žalobkyní výzvou k přihlášení poplatníka České televize ze dne 28. 8. 2019 vyzvána k přihlášení se do evidence poplatníků či k zaslání písemného čestného prohlášení o tom, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače nebo že televizní poplatky hradí na jiné adrese. Jelikož tak žalovaná neučinila, byla marným uplynutím 30 denní lhůty od doručení výzvy žalobkyní do evidence zařazena, a to od září roku 2019. V období od září 2019 do ledna 2020 žalovaná televizní poplatky neplatila. Součet nezaplacených poplatků činí 675 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po výzvě.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť v České republice je sídlo poskytovatele služby v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
9. Žalovaná se stala poplatníkem ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích. Marným uplynutím lhůty k zaslání písemného vyjádření mu tak v souladu s § 7 tohoto zákona vznikla povinnost platit televizní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaná tento poplatek v žalovaném období neplatila a neuhradila jej ani po výzvě žalobkyně, posoudila soud žalobu žalobkyně jako důvodnou. Podle § 10 předmětného zákona totiž nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání, tedy žalobkyně, oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
11. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.