Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 185/2020-47
Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce: ; Dopravní podnik města Brna, a.s., IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného,
okres okres
o zaplacení částky 3.050 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.050 Kč s úrokem z prodlení
- ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení,
- ve výši 8,5 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 31. 1. 2018 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.050 Kč s úrokem z prodlení - ve výši 8,05 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení, - ve výši 8,5 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 31. 1. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka za dobu od datum do zaplacení a z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se dne datum a datum přepravoval v tramvaji, tedy v dopravním prostředku žalobce, kterým žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž v obou případech neměl žádný jízdní doklad. Žalobci vznikla za žalovaným za každou jízdu pohledávka z nezaplaceného jízdného částka a přirážky k jízdnému částka, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce.
2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu . Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne datum cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu číslo linky číslo ve 12:01 hodin v úseku zastávky ulice – hlavní vstup ve městě obec byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O této přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal jak revizor, tak i žalovaný. Dne datum cestoval žalovaný v tramvají žalobce kurzu číslo linky číslo v 11:55 hodin v úseku zastávky ulice – hlavní vstup ve městě obec byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal revizor i žalovaný. Totožnost žalovaného byla v obou případech zjištěna z jeho číslo obč. průkazu anonymizována dvě slova. V obou zápisech byl žalovaný vyzván k zaplacení částky částka žalobci. Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platné od datum, které byly účinné v době obou jízd žalovaného, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na částka. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Druhy jízdních dokladů a ceny jízdného jsou stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravní kontroly byl účinný tento ceník ve znění platném od datum a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou částka. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky částka za jízdu žalovaného dne datum bez platné jízdenky, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, kdy tento dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne datum. Ohledně druhé jízdy bez jízdního dokladu dne datum byl žalovaný takto vyzván dopisem z datum odeslaným prostřednictvím České pošty dne datum.
4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl v obou případech právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.
5. Žalovaný se v obou případech přepravoval v tramvaji. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalovanému, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku částka a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách.
6. Žalovaný se ve vozidlech žalobce přepravoval bez jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat za každou jízdu bez jízdenky po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému částka podle smluvních přepravních podmínek a jízdného částka podle ceníku jízdného.
7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne datum a dne datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku ve dnech následujících, tedy datum a datum. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.
8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu částka včetně úroků z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí.
9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení částka. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí částka, odměna za právní zastoupení za první 3 úkony právní pomoci po částka podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje částka za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka částka, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů.
10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný.
11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku částka (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.