Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 286/2020-19
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 368,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 12. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 4.368,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 12. 7. 2018 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 12. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 4.368,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 12. 7. 2018 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 23. 4. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhá částky ve výši 8.368,40 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně aktivní legitimaci tvrdí na základě smlouvy o poskytování pohledávek ze dne 6. 9. 2019 mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“) a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy o úvěru dne 11. 6. 2018 mezi věřitelem a žalovaným. Věřitel měl žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč na účet č. bankovní účet, žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4.368,40 Kč, nejpozději do 11. 7. 2018, což žalovaný doposud neměl učinit. Žalobkyně tvrdí elektronické uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím zřízení účtu na webových stránkách www.creditportal.cz a následné žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze zřízení účtu.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 19. 1. 2021. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 23. 11. 2020, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen “o.z. ”) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Soud po provedeném dokazování (smlouva o úvěru, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výpis z účtu, zpráva banky z 12. 11. 2020, podací lístek k předžalobní výzvě) dospěl k závěru, že v řízení bylo pouze prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 4.000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., tj. že se žalobkyně (resp. správně její právní předchůdce – věřitel) jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a že se žalovaný jako úvěrovaný zavázal peněžní prostředky a další ujednané položky (poplatek za poskytnutí úvěru) vrátit žalobkyni. Předložený text smlouvy o úvěru sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu, ve vztahu k tvrzení o založení účtu klienta na webových stránkách anonymizováno není doloženo ničeho. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaný akceptoval, text předložené smlouvy není žádným způsobem podepsán, dle názoru soudu nepostačuje prostý elektronický podpis v podobě uvedení SMS kódu„ anonymizováno“. Chybí zde také garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaný akceptoval. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 4.000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, protože dotazem u peněžního ústav u soud ověřil, že disponentem účtu v rozhodné době poskytnutí částky 4.000 Kč byl právě žalovaný. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 4.000 Kč a co úroku z prodlení z této částky od požadovaného data 12. 7. 2018 (§ 1970 o. z.), žalovaný je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru společně s požadovaným úrokem z prodlení z této částky, protože v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo ke smluvnímu ujednání, které by žalovaného zavazovalo k úhradě uvedeného nároku. Soud má současně za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně (§ 1879 , § 1882 odst. 1 o. z.).
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byl úspěšnější žalovaný, náležela by mu poměrná náhrada nákladů řízení. Rozdíl poměru úspěchu a neúspěchu je však minimální, současně podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.
8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.