Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 188/2020-32

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 404 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 596 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 7 540 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum ve výši 7,05 % a s úrokem z prodlení ročně z částky 3 596 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 404 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 596 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 7 540 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % a s úrokem z prodlení ročně z částky 3 596 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 7 540 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel (právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec) uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaný na základě této smlouvy převzal částku 16 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 11 136 Kč, vrátit celkem částku 27 136 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 512 Kč. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 3 596 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země, která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že dne datum původní věřitel (právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec) a žalovaný podepsali u označenou jako smlouva o půjčce číslo jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalovanému částku 16 000 Kč a závazek žalovaného vrátit částku i se souhrnným poplatkem 11 136 Kč, tedy vrátit celkem částku 27 136 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 512 Kč, kdy první splátky je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne datum žalovaný převzal od původního věřitele částku 16 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně.

4. Ze statistických údajů České národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činili průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 13,31 % do 17,34 % ročně.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku původního věřitele soud zjistil, že v období od datum do datum bylo předmětem činnosti původního věřitele poskytování úvěrů a půjček.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku země.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu právnická osoba anonymizováno, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací arch).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země, jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno, sídlem anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, země, oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k úhradě dluhu.

11. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl dne datum vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch).

12. Z předložených listin soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaný podepsali dne datum u označenou jako smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému předána částka ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně souhrnného poplatku 11 136 Kč splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 512 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil splátky v celkové výši 3 596 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 13,31 % do 17,34 % ročně. Předmětem podnikání původního věřitele bylo v době uvaření smlouvy o půjčce poskytování úvěrů a půjček. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství právnická osoba anonymizováno, která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni.

13. Podle ustanovení , dále jen „ “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

15. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

17. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák.

18. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 16 000 Kč a souhrnný poplatek činil 11 136 Kč. Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (27 136 Kč), kterou musí žalovaný vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 11 136 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalovanému jistinu ve výši 16 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 69,6 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla ve výši od 13,31 % do 17,34 % ročně. V daném případě úrok 69,6 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp. zn. , kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V souladu s právními závěry Nejvyššího soudu ČR soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.

19. Dále se soud zabýval oddělitelností ujednání o úrocích, resp. o souhrnném poplatku od ostatních ujednání a dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je jeho integrální součástí. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce, resp. smluvních podmínek, vyplývá, že byla pevně stanovena (navrhovatelem, kterým byl právní předchůdce žalobkyně) výše RPSN (v případě 27-ti splátek 460,9 %, 40-ti splátek 294,1 % a 53-ti splátek 206,8 %) a z ní vyplývající výše splátek a výše souhrnného poplatku, když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN, potažmo souhrnného poplatku, by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě byla uvedena celková dlužná částka včetně souhrnného poplatku, kterou byl žalovaný povinen původnímu věřiteli zaplatit. Po vypočtení souhrnného poplatku byl tedy žalovaný povinen zaplatit jednu nedělitelnou částku. A konečně bez zaplacení souhrnného poplatku by tedy nedošlo ke splacení půjčky, tedy zaplacení půjčky je podmiňováno zaplacením souhrnného poplatku. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, ve smlouvě označený jako souhrnný poplatek, činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce (rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.).

20. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

21. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, kdy žalovaný převzal částku ve výši 16 000 Kč, uzavřená smlouva je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, a proto žalovanému vznikla v souladu s § 451 obč. zák. povinnost vrátit původnímu věřiteli na základě výzvy částku 16 000 Kč. Naopak původnímu věřiteli nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (11 136 Kč), když tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný před podáním žaloby uhradil původnímu věřiteli částku 3 596 Kč, tedy k úhradě zbývá částka ve výši 12 404 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce je neplatná, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původním věřitelem požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalovanému odesláno dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky se do dispozice žalovaného dostalo dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ), když splatnost byla stanovena do 10 dnů od doručení tedy do datum. Jelikož žalovaný částku na výzvu původního věřitele neuhradil vzniklo tak původnímu věřiteli od datum právo na úhradu úroků z prodlení z této částky dle obč. zák., a to ve výši specifikované v

23. Podle § 524 obč. zák. může věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

24. Závěrem soud konstatuje, že pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 obč. zák. původním věřitelem na právnická osoba anonymizováno, která ji následně v souladu s § 524 obč. zák. postoupila na žalobkyni.

25. Soud proto shledal žalobu v části, ve které žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 404 Kč od datum do zaplacení, za důvodnou (výrok I.).

26. Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání částky 3 596 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 7 540 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum ve výši 7,05 % a s úrokem z prodlení ročně z částky 3 596 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, neboť žalobkyni právo na požadované plnění nevzniklo (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 360,32 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč (výrok III.).

28. Podle soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.