Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 14/2021-50
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen název soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že žalovaná uzavřela datum se právnická osoba smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši částka uhradit ve anonymizováno splátkách, přičemž poslední připadla na datum datum. Převzetí hotovosti dne datum žalovanou bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Ke dni datum byla část závodu právnická osoba převedena ve prospěch právnická osoba, která s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.
2. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech (právní moc datum).
3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalobkyně nedostavila, byť předvolání k jednání jí bylo doručeno dne datum. Žalovaná se rovněž k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum v intencích § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o prodeji části závodu a smlouvy o postoupení pohledávek. Z těchto listinných důkazů bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba část svého závodu převedla ve prospěch právnická osoba právnická osoba dne datum uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní.
5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, a to formulářem pro standardní informace, žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouvou o úvěru, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná dne datum učinila u právního předchůdce žalobkyně – právnická osoba žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, téhož dne podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dne datum uzavřela se právnická osoba smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr bezúčelový hotovostní ve výši částka, převzetí této částky stvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala částka, jakož i celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, tedy částka uhradit v pravidelných anonymizováno měsíčních splátkách po částka Smluvní strany si dohodly, že žalovaná uhradí poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka Součástí smlouvy byl předpis splátek (listinný důkaz na č. l. 24 p.v. spisu).
6. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou dne datum je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyně soudu poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované poplatky, a to poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši částka, aniž by bylo uvedeno, jak byly tyto poplatky určeny a proč právě v této výši. Poplatky tak u úvěru ve výši částka činí 45 % poskytnuté částky, když vedle těchto poplatků by měla žalovaná uhradit rovněž úrok v kapitalizované výši částka. Výše celkových nákladů spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí č. j. 25 Co 169/2017 -64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navyšování finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž není a nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu s poukazem na shora uvedené neplatným právním jednáním. S ohledem na tento právní názor soud nehodnotil neplatnost smlouvy ve vztahu k pečlivému zjišťování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, sice k důkazu provedl čestné prohlášení, pracovní smlouvu, mzdový výměr, prémiový list, smlouvu o nájmu včetně jejího dodatku a doklady k sazce, finanční analýzu, credit scoring, avšak nedovodil z nich pro věc žádných významných zjištění, stejně tak i ze souhlasu se zpracováním osobních údajů.
7. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou skutečně žalované poskytnutou, tj. částka, a částkou žalovanou uhrazenou, tj. částka, rozdílem těchto částek soud dospěl k dluhu žalované vůči žalobkyni částka, v tomto rozsahu žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Žalobkyně sama v návrhu uvedla, že žalovaná měla uhradit celkem částka právnímu předchůdci žalobkyně, když předmětem sporu byla částka částka. Rozdílem těchto částek soud dospěl k částce, jež byla žalovanou již uhrazena, tj. částka. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění. Tato výzva byla obsažena v předžalobní upomínce, která byla dána k poštovní přepravě datum, jak doloženo podacím lístkem, a v souladu s § 573 o. z., která byla doručena žalované datum. Dle této výzvy měla být dlužná částka uhrazena ihned, tj. do datum, a pokud tak učiněno nebylo, dnem datum se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžité plnění a stíhá ji též povinnost k úhradě úroku z prodlení v intencích § 1968 , § 1970 o. z. K tomuto datu výše úroku z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. činila 10 %, soud však byl vázán žalobním petitem, tedy úrokem z prodlení 8,50 % ročně, proto i v tomto směru žalobě vyhověl.
8. S ohledem na výše uvedené soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaná měla ve věci převážný úspěch, měla by tedy právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů, žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaného úroku z prodlení, jež byl předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, kdy se řídil rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 .
10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
11. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka dle položky 2 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, podle položky 2 odst. 2 sazebníku však soudní poplatek by činil částka, zbývá proto doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).