Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 33/2021-47

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 7 980 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 033 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 033 Kč za dobu od 29. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 5 947 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 495,89 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 6 206,74 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019 a z částky 4 173,74 Kč za dobu od 29. 12. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 1 016,36 Kč a dále ve výši 19,52 % ročně z částky 6 206,74 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 033 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 033 Kč za dobu od 29. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 5 947 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 495,89 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 6 206,74 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019 a z částky 4 173,74 Kč za dobu od 29. 12. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 1 016,36 Kč a dále ve výši 19,52 % ročně z částky 6 206,74 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 980 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 7. 12. 2017 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy), odměny za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 31. 1. 2019. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalovaného uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 8. 10. 2018, přičemž uhradil pouze částku v celkové výši 4 967 Kč, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 793,26 Kč, na úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 026,74 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 7 980 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 6 206,74 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 773,26 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok sjednaný ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 6 206,74 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 1. 2. 2019 do 29. 11. 2019, ve výši 1 016,36 Kč a dále ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 6 206,74 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 8. 2. 2019 do 29. 11. 2019, ve výši 495,89 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 3. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova uzavřeli dne 7. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které právní předchůdce poskytl žalovanému částku 7 000 Kč Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit vrátit původnímu věřiteli tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 5 600 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy) poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku půjčky převzal v místě svého bydliště v hotovosti. Dle čl. 1 smlouvy v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 32,15 % ročně. Před uzavřením smlouvy dne 7. 12. 2017 byla vyplněna a žalovaným podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, ve společné domácnosti žije s partnerkou a jedním nezaopatřeným dítětem, příjem žalovaného z pracovního poměru činí 10 000 Kč měsíčně, další vedlejší příjmy činí 3 000 Kč měsíčně, sociální dávky činí 7 090 Kč a 700 Kč měsíčně, náklady na nájem včetně inkasa činí 3 000 Kč měsíčně, výdaje na domácnost 9 000 Kč měsíčně a další výdaje 500 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měla být žalovaným předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a složenky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 7. 12. 2017 a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 původní věřitel právnická osoba anonymizována tři slova postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 12. 2019 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2020). K úhradě dlužné částky ve výši 10 269,39 Kč byl žalovaný vyzván rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 7. 5. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalovanému odeslána dne 1. 5. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 1. 5. 2020).

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 7. 12. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s poplatkem ve výši 5 600 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl svůj měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 10 000 Kč a další vedlejší příjmy ve výši 3 000 Kč a dávky ve výši 4 790 Kč, ve společné domácnosti žil s partnerkou a jedním nezaopatřeným dítětem, výdaje na bydlení a domácnost činily 12 000 Kč, další blíže neuvedené výdaje činily 500 Kč Toutou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalovaného ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 7 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu . Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částku v celkové výši 4 967 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 2 033 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč – úhrada ve výši 4 967 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. a rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 2 033 Kč, a to ode dne 29. 12. 2019, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. V souladu s ust. soud považuje oznámení za doručené dne 18. 12. 2019 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 28. 12. 2019. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobou, když tento je nižší než úrok dle a soud je žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu .

5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.