Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 146/2020-43
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 18 142 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 882 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 8 260 Kč a úroku z prodlení z částky 3 294 Kč od datum do datum, z částky 3 294 Kč od datum do datum, z částky 3 294 Kč od datum do datum, z částky 107 Kč od datum do zaplacení, z částky 107 Kč od datum do zaplacení, z částky 107 Kč od datum do zaplacení, z částky 3 052 Kč od datum do zaplacení a z částky 4 887 Kč od datum do zaplacení.
III. příjmení z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 882 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 8 260 Kč a úroku z prodlení z částky 3 294 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 294 Kč od [datum] do [datum], z částky 3 294 Kč od [datum] do [datum], z částky 107 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 107 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 107 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 052 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 4 887 Kč od [datum] do zaplacení. III. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 142 Kč s příslušenstvím z titulu nájmu bytu číslo nacházejícího se v domě adresa v obec, kdy žalovaná se stala nájemkyní bytu podle ustanovení § 2279 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , na základě prohlášení o přechodu nájmu bytu z důvodu úmrtí nájemce dne datum, s nímž žila ve společné domácnosti, nájem skončil dohodou stran ke dni datum. Žalovaná částka představuje dlužné nájemné ve výši 3 294 Kč měsíčně za měsíce červenec, říjen a listopad rok se splatností vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, tj. částka 9 882 Kč, nedoplatek z vyúčtování služeb za období od datum do datum ve výši 3 052 Kč se splatností dne datum, nedoplatek z vyúčtování služeb za období od datum do datum ve výši 4 887 Kč se splatností datum a paušální úhrady za služby (domovník, správa vodoměru SV, správu vodoměru TUV) ve výši 107 Kč měsíčně za měsíce za měsíce červenec, říjen a listopad rok se splatností vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, tj. částka 321 Kč. Spolu s tím žalobkyně nárokovala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši vždy ode následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek do zaplacení. Žalobkyně je právní nástupkyní původní pronajímatelky - právnická osoba, IČO, kdy tato dne datum zanikla fúzí sloučením se žalobkyní (tehdy pod právnická osoba, ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku změnila právnická osoba).
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když se žalobkyně ani žalovaná k jednání bez omluvy nedostavily. Předvolání k jednání bylo doručeno žalobkyni prostřednictvím jejího právního zástupce do datové schránky dne datum a žalované na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem datum (§ 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou se zapsaným předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jakož i to, že žalobkyně je právní nástupkyní původní pronajímatelky právnická osoba, IČO, v důsledku fúze sloučením.
5. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem domu adresa stojícím na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí anonymizováno příjmení, územní celek anonymizováno příjmení.
6. Z prohlášení o přechodu nájmu bytu z důvodu úmrtí nájemce ze dne datum vyplývá, že žalovaná žila v předmětném bytě od datum ve společné domácnosti s nájemcem jméno příjmení, zemřelým dne datum.
7. Z protokolu o předání a převzetí bytu bylo zjištěno, že nájem předmětného bytu byl ukončen ke dni datum a žalovaná předala byt žalobkyni.
8. Z uznání dluhu a plnění ve splátkách ze dne datum vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně v celkové výši 29 490 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užívání bytu za období od datum do datum s tím, že přesná specifikace dlužné částky s uvedením dlužných období a jednotlivých částek, ze kterých se dlužná částka sestává, je uvedena v listin ě označené jako přehled předpisů a plateb, který je přílohou číslo této dohody.
9. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
10. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 o. z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
11. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
12. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že na žalovanou přešel nájem předmětného bytu po úmrtí jeho nájemce, s nímž žila ve společné domácnosti, ke dni datum, nájem skončil dohodou původní pronajímatelky a žalované ke dni datum, kdy také žalovaná byt předala právní předchůdkyni žalobkyně. Uznáním dluhu ze dne datum ve spojení s přílohou o vyčíslení jednotlivých dlužných částek, která je rovněž podepsána žalovanou, je založena právní domněnka existence dluhu na nájemném za měsíce červenec, říjen a listopad rok vždy ve výši 3 294 Kč, tj. celkem 9 882 Kč, když z údajů zde uvedených lze v tomto rozsahu jednoznačně určit uznávaný dluh (jeho důvod a výši). V tomto rozsahu soud důvodné žalobě vyhověl, když podle výše citovaného ustanovení § 2201 o. z. závazku pronajímatele z nájemní smlouvy přenechat byt nájemci k dočasnému užívání koresponduje povinnost nájemce platit za to pronajímateli nájemné.
13. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Žalobkyně tvrdila, že nájemné bylo splatné vždy do posledního dne příslušného měsíce, tomu odpovídající ujednání však prokázáno nebylo, nájemní smlouvu žalobkyně k důkazům nepředložila. Vycházel soud tedy z domněnky trvání dluhu ke dni jeho uznání datum a právo na úrok z prodlení přiznal pak žalobkyni až od tohoto data ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Požadavek žalobkyně na zaplacení nedoplatků z vyúčtování služeb ve výši 3 052 Kč a 4 887 Kč a paušálních úhrad za služby 3 krát 107 Kč nelze o uznání dluhu opřít, když z údajů uvedených v příloze uznání není objektivně zjistitelné, že předmětem uznání jsou právě tyto nárokované částky a z jakého konkrétního důvodu. Částka 4 887 Kč ani částky 107 Kč zde nejsou uvedeny (vyčísleny) vůbec, u částky 3 052 Kč označené jako vyúčtování je evidován datum úhrady dne datum formou zápočtu, zjevně tedy tato částka není evidována jako dlužná.
15. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).
16. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb. “, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).
17. Soudní praxe je ustálena v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a povinná osoba s ním byla seznámena. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Nejsou-li pro některé poskytované služby zvláštním právním předpisem stanoveny obsahové náležitosti vyúčtování, musí vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, obsahovat minimální údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby; vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018 ).
18. Soud k důkazů provedl listin y o vyúčtování služeb za období od datum do datum a od datum do datum a tyto hodnotil z hlediska jejich obsahové správnosti, tak je vyloženo výše. Obě vyúčtování se týkají služeb společná televizní anténa, osvětlení, studená voda do TUV, studená voda, teplá užitková voda, teplo, elektřina čerpadlo, u jednotlivých položek je pak uveden způsob vyúčtování, jsou vytvořeny sloupce nadepsané: podíl, náklad (Kč), jednotek, Kč/jednot, náklad, záloha a přeplatek/nedoplatek. Sloupce: náklad (Kč), jednotek, Kč/jednot, náklad mají nulovou hodnotu u položek: studená voda do TUV, studená voda, teplá užitková voda, teplo, tj. u položek, u nichž je uveden údaj externí vyúčtování. V obou listinách se uvádí, že rozúčtování SV, TUV, SV do TUV a tepla provádí právnická osoba, viz příloha k vyúčtování. Listin y, jež měly být přílohou vyúčtování, žalobkyně soudu nepředložila. Samotná vyúčtování nemohou obstát jako vyúčtování řádná, nejsou zde uvedeny přinejmenším údaje o spotřebě a jednotkové ceně, tedy údaje, z nichž by bylo možné ověřit, zda je účtována spotřeba služby a její cena ve správné výši. Nadto výsledkem vyúčtování za období od datum do datum je přeplatek ve výši 9 848 Kč, nikoli žalobkyní tvrzený nedoplatek ve výši 4 887 Kč. Není-li řádného vyúčtování, nenastává splatnost nedoplatku, z něho vyplývajícího, a proto soud žalobu zamítl co do částky 3 052 Kč a částky 4 887 Kč spolu s úrokem z prodlení.
19. Zamítl soud žalobu i ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 3 krát 107 Kč spolu s úrokem z prodlení, když žádnou z žalobkyní předložených listin nebyla prokázána opodstatněnost nároku na zaplacení paušální úhrady za služby.
20. Žalobkyně se svojí neúčastí u jednání soudu připravila o poučení soudem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě prokázat, že žalované služby řádně vyúčtovala, tj. předložit kompletní vyúčtování služeb včetně jeho příloh, a o potřebě tvrdit a prokázat konkrétní skutečnosti, na jejichž základě nárokuje částku paušální úhradu služeb. Soud nemůže vycházet z opisu karty úhrad nájemného, když se jedná o listin u vytvořenou žalobkyní s údaji jí uvedenými, nemůže žalobkyně sama sobě vytvořit důkaz o správnosti svých skutkových tvrzení. Nebylo-li soudu předloženo řádné (kompletní) vyúčtování služeb, bylo nadbytečné zabývat se tím, zda listin y o vyúčtování soudu předložené byly doručeny žalované, nehodnotí-li tyto soud jako řádné vyúčtování.
21. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastnicemi rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy obě účastnice byly v řízení úspěšné ve srovnatelném rozsahu.
22. O lhůtě k plnění rozsudkem uložených povinností soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. část věty před středníkem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.