Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 292/2020-44
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 24 837,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
- částku 11 209 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 534,54 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 534,54 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení,
- částku 7 309 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 654,77 Kč od 10. 8. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 654,77 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení,
vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 864 Kč a dále částky 3 455,87 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 347 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>- částku 11 209 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 534,54 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 534,54 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení,</b> <b>- částku 7 309 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 654,77 Kč od 10. 8. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 654,77 Kč od 20. 10. 2017 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 864 Kč a dále částky 3 455,87 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 347 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 073 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 743,41 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 7 534,54 Kč za dobu od 26. 10. 2018 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 534,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 386,60 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 534,54 Kč za dobu od 20. 10. 2017 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 534,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 31. 8. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 8 917 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 3 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 19 373 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 14 073 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 534,54 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 538,46 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 10 764,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 409,72 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 5 654,77 Kč za dobu od 10. 8. 2018 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 654,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 040,66 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 5 654,77 Kč za dobu od 20. 10. 2017 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 5 654,77 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 15. 6. 2017. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 8 917 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 7 200 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 17 964,87 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 10 764,87 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 654,77 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 110,10 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 31. 8. 2017, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 8 917 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 316 Kč, respektive 273 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Dle citovaného ustanovení čl. 18 smluvních podmínek pak byla smlouva uzavřena na dobu určitou, přičemž její účinnost měla trvat ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pokud však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky bude v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí poslední splátku řádně a včas, prodlouží se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení měl být dle smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně účtován za jeho činnost spočívající v zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalovanému v místě jeho bydliště při podpisu smlouvy a dále za tzv. garanci celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně nebude vůči žalovanému nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jeho prodlením, a to od počátku prodlení žalovaného s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy jeho dluh dosáhne v souhrnu dvanáctinásobku první týdenní splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od doby ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měl žalovaný mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednaných splátek zápůjčky. Takto mohla být za určitých okolností odložena splatnost maximálně dvou po sobě jdoucích splátek o jeden týden. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalovaného vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy. Poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně a výběry řádných i mimořádných splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného, jakož i převoz hotovosti od žalovaného a další úkony související s inkasem dle smlouvy sjednaných plateb.
6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 15. 6. 2017, jejíž nedílnou součást rovněž tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 8 917 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 316 Kč, respektive 273 Kč, pokud jde o poslední splátku. Veškeré další smluvní podmínky odpovídaly smlouvě z 31. 8. 2017.
7. Z žalobkyní předložených tabulek umoření vztahujících se k oběma shora uvedeným smlouvám soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uzavřené 31. 8. 2017 uhradil dne 14. 9. 2017 2 000 Kč a dne 12. 10. 2017 1 500 Kč, celkem tedy 3 500 Kč. Na dluh ze smlouvě uzavřené 15. 6. 2017 pak uhradil dne 26. 6. 2017 400 Kč, dne 13. 7. 2017 2 000 Kč, dne 10. 8. 2017 2 000 Kč, dne 14. 9. 2017 1 300 Kč a dne 12. 10. 2017 1 500 Kč, celkem tedy 7 200 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky z obou shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni..
9. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného písemně o postoupení obou pohledávek na žalobkyni a vyzval ho, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 14. 2. 2020.
10. Z předžalobní výzvy z 23. 4. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalovanému dne 24. 4. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 33 707,78 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 30. 4. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovaným dne 31. 8. 2017 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 208 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 316 Kč, respektive 273 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 29 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou s tím, že tato doba trvala v případě řádného splácení sjednaných splátek zápůjčky od data podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky. Pokud by však žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s úhradou některé splátky nebo by poslední splátku neuhradil řádně a včas, bylo sjednáno, že se doba trvání smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dle smlouvy splatné částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla již dříve uzavřena další smlouva o zápůjčce, a to dne 15. 6. 2017. Na jejím podkladě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 408 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 316 Kč, respektive 273 Kč, pokud jde o poslední splátku. Jinak byly podmínky splácení naprosto totožné jako ve smlouvě z 31. 8. 2017, a to včetně ujednání o výši zápůjční úrokové sazby a sjednané době trvání smlouvy. Pohledávky z obou těchto smluv byly s účinností k 20. 1. 2020 postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.
12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle § 2390 o. z., na něž zároveň dopadají příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění.
13. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou obou žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikly dva závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z obou těchto smluv splnil, neboť žalovanému v obou případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.
20. Žalovanému tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výše odpovídala zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně. Takto vysoká úroková sazba sice poměrně významně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních úměrů v době uzavření obou předmětných smluv (ta činila v srpnu 2017 11,22 % ročně a v červnu 2017 11,35 % ročně – viz databáze časových řad ARAD dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14 + S.15) – na spotřebu celkem), nicméně soud ji nehodnotí jako nepřiměřenou, neboť v daném případě se jednalo o nebankovní spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaný získal peněžní prostředky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, bez nutnosti zajištění či jejich vázanosti k nějakému konkrétnímu účelu, a zároveň proces ověření jeho schopnosti zápůjčku splatit nepochybně nebyl tak přísný, jako by tomu bylo v případě, že by o zápůjčku požádal u některé banky. S tím souvisí zvýšené obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně, jímž lze odůvodnit vyšší úrokovou sazbu. Žalobkyni svědčí nárok nejen na kapitalizovanou výši úroku, která byla uvedena na první straně obou předmětných smluv (v obou případech se jednalo o částku 1 789 Kč), ale rovněž i na běžící úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky, neboť smlouvy obsahovaly ustanovení, podle něhož v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek došlo k prodloužení doby trvání smlouvy až do úplného splacení dluhu žalovaného. Jistina přitom dle smlouvy měla být úročena sjednanou úrokovou sazbou po celou dobu trvání smlouvy.
21. V obou smlouvách byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutými zápůjčkami. Prvním z nich byl poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky. Ten ve smlouvě z 31. 8. 2017 činil 2 920 Kč, ve smlouvě z 15. 6. 2017 pak 2 720 Kč. Jakkoliv se výše těchto poplatků blížila 30 % z poskytnuté jistiny a zjevně tedy výrazně navyšovala celkové náklady žalovaného spojené s oběma poskytnutými zápůjčkami, soud výši těchto poplatků v této konkrétní věci akceptoval, neboť byly účtovány za přiměřené protiplnění ze strany právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný mohl za tyto poplatky využít mimo jiné služby tzv. garance celkové ceny, na jejímž základě po něm nebyly po určitou dobu požadovány žádné sankční platby spojené s jeho prodlení s úhradou sjednaných splátek, nebo možnosti odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek. Navíc se právní předchůdce žalobkyně za uvedený poplatek vzdal pro případ smrti žalovaného veškerých svých nároků plynoucích z obou smluv. Takové služby rozhodně nejsou běžnou součástí spotřebitelských úvěrů a je logické, pokud byly určitým způsobem zpoplatněny, s ohledem na rozsah a charakter těchto služeb se pak soudu nejeví sjednaná výše poplatku jako nepřiměřená.
22. Jiný závěr však soud přijal, pokud jde o sjednané poplatky za administrativní činnost a komfortní splácení. I s nimi byly spojeny určité služby ze strany právního předchůdce žalobkyně, které měly žalovanému zejména co nejvíce usnadnit splácení dohodnutých splátek. K tomu mělo docházet v hotovosti v místě bydliště žalovaného. Jakkoliv soud nepopírá, že právnímu předchůdci žalobkyně pravděpodobně s takovouto formou výběru splátek od žalovaného (tedy za předpokladu, že k ní skutečně docházelo) určité náklady mohly vznikat, odmítá akceptovat, že by se jednalo o tak vysoké náklady, které by odpovídaly více než 40 % z poskytnuté jistiny obou zápůjček (ta činila v případě obou smluv 10 000 Kč, přičemž předmětný poplatek ve smlouvě z 31. 8. 2017 činil 4 208 Kč, ve smlouvě z 15. 6. 2017 pak 4 408 Kč). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně ve svých smlouvách pravidelně využívá institutu poplatku za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště dlužníka (byť je tento poplatek v jednotlivých typech smluv označován různě). Soud již rozhodoval desítky či spíše stovky sporů plynoucích z těchto smluv, přičemž se doposud ani v jednom případě nesetkal s tím, že by byla sjednána forma bezhotovostního splácení zápůjčky či úvěru. Formulářové znění obou posuzovaných smluv o zápůjčce ostatně žalovanému ani nenabízí jinou možnost než hotovostní režim splácení, je tedy zjevné, že autonomie vůle žalovaného při jejich uzavření se omezila v podstatě pouze na rozhodnutí o tom, jak vysokou částku si od právního předchůdce žalobkyně půjčí a jestli jím nabízené smluvní podmínky jako celek akceptuje či nikoliv. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému v podstatě vnutil hotovostní režim splácení, přičemž s tím spojené služby zpoplatnil částkami, které jsou ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků i ostatním nadstandardně vysokým platbám sjednaným v obou smlouvách (ať už se jedná o smluvní úrok, nebo o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení) zcela zjevně nepřiměřené. Podle názoru soudu ujednání o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení obsažená v obou posuzovaných smlouvách zcela zjevně odporují dobrým mravům a jsou tedy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. neplatná, přičemž soud k této neplatnosti podle § 588 o. z. přihlédl i bez návrhu žalovaného.
23. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 8. 2017 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 1 789 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč, celkem tedy částku 14 709 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 3 500 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 11 209 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
24. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 864 Kč, pak soud žalobní nárok vztahující se ke smlouvě z 31. 8. 2017 zamítl
25. Stejným způsobem postupoval i u smlouvy z 15. 6. 2017. Z této smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 1 789 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč, celkem tedy částku 14 509 Kč. Žalovaný uhradil pouze 7 200 Kč, zbývá mu tedy k úhradě ještě 7 309 Kč včetně příslušného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak jsou tyto vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Co do částky 3 455,87 Kč pak byla žaloba ve vztahu k nároku z uvedené smlouvy zamítnuta (výrok II.).
26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 24 837,87 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 18 518 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 6 319,87 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 75 % ku 25 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 50 % (75 – 25 = 50).
27. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 242 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 452 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 252 Kč). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 347 Kč (50 % z celkových nákladů ve výši 2 694 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.