Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 5/2021-37
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se ohledně částky 4 650 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 530 Kč za období od datum do datum ve výši 240 Kč.
III. Žaloba se ohledně části zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 530 Kč za období od datum do datum ve výši 120 Kč zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč.
Odůvodnění:
I. Řízení se ohledně částky 4 650 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 530 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 240 Kč. III. Žaloba se ohledně části zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 530 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 120 Kč zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 530 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, číslo technického průkazu anonymizováno, neměl v období od datum do datum k uvedenému automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 90 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 230 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku v zákonné lhůtě 30 dnů výzvou ze dne datum, doručenou žalovanému dne datum. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky 4 650 Kč zpět, jelikož žalovaný tuto částku dne datum uhradil. Žalobkyně z této částky započetla 4 530 Kč na úhradu jistiny a 120 Kč na částečnou úhradu úroků z prodlení. Navrhla zastavení řízení ohledně uvedené částky a vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 4 530 Kč kapitalizovaný za období od datum do datum ve výši 358,99 Kč.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla evidovaného v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění; žalovaný před podáním žaloby nezaplatil žalobkyni žádnou částku. Po podání žaloby dne datum uhradil částku ve výši 4 650 Kč.
6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
9. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
10. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 96 odst. 1 , 2 věta 1. o.s.ř. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě nebyla uzavřena pojistná smlouva - smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv její uzavření je zákonnou povinností vlastníka a provozovatele vozidla (žalovaného). Žalobkyně tak v souladu se zákonem požadovala uhrazení příspěvku dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 4 230 Kč i poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně uznal, když po podání žaloby dne datum uhradil částku 4 650 Kč. Žalobkyně tak vzala svoji žalobu zpět ohledně této částky a navrhla zastavení řízení. Soud proto řízení částečně ohledně částky 4 650 Kč zastavil (výrok I.). Jelikož žalovaný neuhradil příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobkyně, dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je v souladu s § 1970 občanského zákoníku povinen platit také úroky z prodlení. Za období od datum do datum činí kapitalizovaná výše úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 4 530 Kč celkovou částku 360 Kč. Žalovaný na tyto úroky z prodlení již uhradil částku 120 Kč, soud proto ve zbytku žaloby vyhověl ohledně zbylých úroků z prodlení ve výši 240 Kč. Žalobkyně i přes částečnou úhradu úroků z prodlení ve výši 120 Kč a zpětvzetí žaloby ohledně této částky požadovala přiznání úroků z prodlení ve výši 359 Kč (tedy v plné výši). Jak bylo vysvětleno, soud vyhověl ohledně částky 240 Kč, ohledně zbytku požadovaného žalobkyní duplicitně, tedy částky 120 Kč, žalobu zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy přiznal převážně procesně úspěšné (95,2 %) žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 700 Kč, nikoliv částku 1 489 Kč, jelikož náklady vynaložené žalobkyní na zastoupení advokátem nepovažuje za vynaložené účelně.
15. název žalobkyně byla zřízena mimo jiné i za účelem správy anonymizováno fondu, vymáhání příspěvků nepojištěných je tak nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Jak také vyplývá z organizačního schématu obec anonymizována dvě slova (jež je součástí výročních zpráv veřejně dostupných na jejích webových stránkách), je součástí jejího organizačního uspořádání úsek právní podpory a vymáhání pohledávek, zahrnující oddělení příspěvků do anonymizováno fondu, který mimo jiné„ vede agendu uplatňování a vymáhání příspěvku nepojištěných dle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. “, tedy příspěvku upraveného v ustanovení § 4 zákona (když ustanovení § 24c zákona bylo dříve s účinností od 15. 1. 2015 zákonem č. 354/2014 Sb. zrušeno). Žalobkyně sama v rámci této agendy zpracovává výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, již ve výzvě ze dne datum i upomínkách ze dne datum a datum je její nárok, který následně uplatnila prostřednictvím advokátky u soudu, natolik skutkově i právně precizován, že v nich uvedené údaje zcela dostačují i pro potřeby žaloby, do které také byly následně převzaty. Žaloba představuje vzorový návrh, pokud si žalobkyně najala služby advokáta vlastně za účelem přepsání údajů z výzvy k zaplacení do žaloby, pak takové zastoupení do značné míry postrádá racionální smysl a náklady na takové zastoupení advokátem nelze považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Ke stejnému závěru opakovaně došel i Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (srov. usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací).
16. Současně však soud vycházel i ze závěrů vyslovených Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 39/13 Ústavní soud zde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. I když je zastoupení advokátem v tomto řízení podle názoru soudu neúčelné, neznamená to, že by s úkony spojenými s vyhotovením a zasláním předžalobní výzvy a podáním žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nebyly spojeny jakékoliv náklady. I tyto rutinní a stále se opakující úkony zjevně přináší hotové výdaje za kancelářské potřeby či poštovné. Navíc neúčelnost nákladů vynaložených na právní zastoupení není dovozována ze samotného charakteru řízení či výše žalované částky, ale ze specifického postavení žalobkyně jako účastníka řízení. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zpětvzetím žaloby, a to ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč), tj. v částce 3 x 100 Kč, která by žalobkyni dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (opět srov. usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací).
17. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Proti výroku II., III., IV. rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.