Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 351/2020-28

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Kotáskovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 6 865,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 400 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 10. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 465,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 865,62 Kč od 16. 3. 2019 do 9. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 465,62 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 400 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 10. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 3 465,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 865,62 Kč od 16. 3. 2019 do 9. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 465,62 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 865,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 3. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem právnická osoba, a žalovaným byla dne 15. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo anonymizováno, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal úvěr ve výši 3 400 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 465,62 Kč, tj. celkem 6 865,62 Kč, zaplatit do 15. 3. 2019. Žalovaný úhradu neprovedl. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 6. 9. 2019. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 27. 6. 2020 žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil.

3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 14. 1. 2021 byl žalovaný vyzván, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 8. 2. 2021. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání.

4. V řízení byl zjištěn tento skutkový stav:

Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřel dne 14. 2. 2019 (nikoliv 15. 2. 2019 jak je uvedeno v žalobě) se žalovaným smlouvu o úvěru č. anonymizováno. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 400 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 465,62 Kč uhradit do 15. 3. 2019. Částka ve výši 3 400 Kč byla žalovanému převedena na účet. Žalovaný úvěr a poplatek za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti ani později neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019 a žalovaný byl o postoupení uvědomen dopisem ze dne 27. 6. 2020. Žalovaný na dluh nic neuhradil a na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 27. 6. 2020 nereagoval.

5. Smlouva o úvěru byla v daném případě uzavřena dne 14. 2. 2019 a je na ni nutno aplikovat ustanovení a násl. (), podle něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným jí byla postoupena jejím právním předchůdcem smlouvou ze dne 6. 9. 2019.

7. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo částku 3 400 Kč také částku 3 465,62 Kč. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o částce 3 465,62 Kč, která je ve smlouvě označena jako poplatek za poskytnutí úvěru a dospěl k závěru, že tyto náklady neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z úvěru, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětného případu by generován nebyl. Poplatek ve výši 3 465,62 Kč jako odměna za poskytnutí úvěru 3 400 Kč představuje 101,93 % celé jistiny úvěru a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle , podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu a podle téhož zákona, podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné.

8. Podle , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Smlouva o úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvu o úvěru neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatku), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

10. Podle , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhé vše, co podle této neplatné smlouvy dostala. Žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) tuto částku nevrátil. Je proto žalovaný povinen zaplatit žalobkyni z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku 3 400 Kč. Žalobkyně neprokázala, kterého dne byla žalovanému doručena výzva k úhradě dluhu, proto soud vycházel z toho, že žaloba byla žalovanému doručena dne 8. 2. 2021, žalovaný mohl plnit dne 9. 2. 2021 a jelikož tak neučinil, dostal se do prodlení s placením od 10. 2. 2021. Proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 3 400 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení s oporou o ust. , a výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s 

13. Žaloba o zaplacení částky 3 465 Kč a příslušenství - zákonného úroku z prodlení specifikovaného v odst. II. výroku rozsudku, byla z výše uvedených důvodů zamítnuta jako nedůvodná.

14. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. Podle tohoto ustanovení vznikl poměrný nárok na náhradu nákladů řízení žalovanému. Podle obsahu spisu však žalovanému s tímto řízením náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.