Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 168/2020-30

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: výživné

takto:

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobce částku 3.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020. Běžné výživné je splatné prvého dne v měsíci předem, k rukám žalobce.

II. Dluh na výživném za období od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021 ve výši 15.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, aby byla žalovanému stanovena povinnost platit na výživu žalobce částku 1.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020, se zamítá.

IV. Vyživovací povinnost jméno celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 21. 2. 2017, č. j. -161, se s účinností od 1. 9. 2020 zrušuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobce částku 3.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020. Běžné výživné je splatné prvého dne v měsíci předem, k rukám žalobce. II. Dluh na výživném za období od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021 ve výši 15.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek. III. Žaloba, aby byla žalovanému stanovena povinnost platit na výživu žalobce částku 1.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2020, se zamítá. IV. Vyživovací povinnost [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 21. 2. 2017, č. j. -161, se s účinností od 1. 9. 2020 zrušuje. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla stanovena povinnost platit na výživu žalobce měsíčně částku 4.000 Kč s účinností od 1. 9. 2020. Současně navrhoval, aby vyživovací povinnost byla s účinností od 1. 9. 2020 zrušena matce jméno celé jméno žalobce, která jí byla stanovena vůči žalobci rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, č. j. -161 ze dne 21. 2. 2017. Žalobce uváděl, že studuje Střední průmyslovou školu v obec, nástavbové studium, obor Podnikání a v roce 2022 bude maturovat. Dále uváděl, že se v polovině srpna 2020 přestěhoval k matce, se kterou sdílí společnou domácnost. Uváděl, že nemá žádné příjmy a nevlastní žádný majetek. Dále uváděl, že žalovaný svou vyživovací povinnost k žalobci dobrovolně neplní.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě a uváděl, že souhlasí s přiměřeným výživným, maximálně ve výši 1.000 Kč měsíčně. Žalovaný uváděl, že žalobce je výdělečně činný, má živnostenský list a pracuje pro právnická osoba anonymizováno a má různé brigády. K vlastní osobě uváděl, že je ve finanční nouzi kvůli koronaviru a manželka je zaměstnána od dubna 2020 pouze s 60% výdělkem ve právnická osoba a od 1. 8. 2020 je vedena na ÚP v obec. Dál uváděl, že splácí úvěr z prvního manželství ve výši 3.200 Kč měsíčně a bydlí v domě svých rodičům, kterým platí 6.000 Kč nájem + inkaso 3.730 Kč a úvěr na auto určené k podnikání ve výši 10.317 Kč měsíčně. Dále uváděl, že pokud bydlel žalobce u něho, platil mu vše, a to internát, celodenní stravu, jízdné, vybavení do školy, oblečení, řidičský průkaz skupiny A1 a B. Částku 4.000 Kč považuje za nepřiměřenou a navrhuje stanovit výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně.

3. V průběhu řízení bylo prokázáno, že výživné stanovené pro žalobce bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 21. 2. 2017, č. j. -161, kterým bylo ponecháno v platnosti výživné ve výši 700 Kč měsíčně, které byla povinna hradit žalobci jeho matka jméno celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa. Výživné bylo stanoveno pro tehdy nezletilého žalobce ve výši 700 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že tehdy nezletilý žalobce navštěvoval Základní školu v obec, ulice a číslo. Jeho prospěch byl průměrný a chování dobré. Za školu zaplatil 168 Kč + 339 Kč za sešity, 1.290 Kč za exkurzy do obec a školní tričko 200 Kč. Dále hradil stravné ve školní jídelně ve výši 510 Kč. V daném období bydlel žalobce u žalovaného v domácnosti žalovaného. Daným rozsudkem pak bylo zrušeno výživné stanovené matce jméno celé jméno žalobce pro nezletilou jméno celé jméno žalobce, když tato se 23. 8. 2016 od žalovaného přestěhovala k matce a zůstala s ní bydlet. Nezletilá jméno v té době byla studentkou ulice školy hotelnictví a služeb a vyšší odborné školy v obec a přestoupila na Střední odbornou školu v obec na učební obor kuchař – číšník. Náklady na výuku předpokladem činily 2.500 Kč + 500 Kč + 1.500 Kč a odborná exkurze 500 Kč a adaptační kurz 750 Kč. Povinná strava na odborném výcviku činila 44 Kč za den. Matka jméno celé jméno žalobce byla na rodičovské dovolené s nezletilým jméno celé jméno žalobce a pobírala peněžitou pomoc v mateřství ve výši 10.602 Kč měsíčně a následně rodičovský příspěvek 7.000 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení. jméno s jméno bydleli v domácnosti s matkou jméno celé jméno žalobce. Daným rozsudkem byla nezletilá jméno celé jméno žalobce svěřena do péče matky jméno celé jméno žalobce. Současně bylo určeno, že žalovaný celé jméno žalovaného není otcem nezletilého jméno celé jméno žalobce, narozeného datum. Dále bylo zjištěno, že otec / žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru autodoprava a za rok 2016 činil základ daně 166.223 Kč a otec udával příjem z podnikatelské činnosti ve výši číslo – 12.000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel s žalobcem v samostatném bytě v domku rodičů žalovaného v obec. Žalovaný uváděl inkaso 4.000 Kč a dále hrazení konsolidovaného spotřebitelského úvěru 10.317 Kč vzniklého za trvání manželství (rozsudek Okresního soudu v Bruntále č. j. -161 ze dne 21. 2. 2017). Ze zprávy Střední školy průmyslové obec, příspěvkové organizace bylo zjištěno, že žalobce ke dni 24. 6. 2020 ukončil studium úspěšnou závěrečnou zkouškou v oboru truhlář a od 1. 9. 2020 pokračuje ve dvouletém nadstavbovém studiu podnikání. Do školy chodí pravidelně a absenci nevykazuje. Celkové náklady na výuku činí cca 3.000 Kč a další náklady na školní akce (exkurze, návštěvy kina, apod.) si hradí žáci z vlastních prostředků (zpráva školy). Dále bylo prokázáno, že žalobce není veden v informačním systému klientů dávek pomoci v hmotné nouzi (zpráva Úřadu práce ČR). Dále bylo prokázáno, že matce žalobce jméno celé jméno žalobce je vyplácen rodičovský příspěvek od 6. 5. 2020 do 9. 9. 2020 ve výši 8.000 Kč měsíčně (zpráva úřadu práce). Dále bylo prokázáno, že žalovaný není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce (zpráva úřadu práce). Střední škola průmyslová obec, příspěvková organizace potvrdila, že žalobce je od 1. 9. 2020 žákem školy a soustavně se připravuje na budoucí povolání (zpráva školy). Dále bylo prokázáno, že od půlky srpna 2020 žalobce žije u své matky jméno celé jméno žalobce v její domácnosti. Ve společné domácnosti pak bydlí přítel matky jméno příjmení s příjmem asi 15.000 Kč měsíčně a dále společné dítě žalovaného a jméno celé jméno žalobce, jméno a dále dítě jméno celé jméno žalobce, nezletilý jméno příjmení a jméno příjmení. Matka má jediný příjem, a to mateřskou a příspěvek na bydlení již nepobírá. Výdaje na bydlení činí 9.600 Kč a dále inkaso 180 Kč + 550 Kč. Otec, tj. žalovaný matce žádné finanční prostředky od září 2020 neposkytuje. Výdaje domácnosti jméno celé jméno žalobce pak hradí jméno celé jméno žalobce napůl s jejím partnerem. Náklady na školu žalobce činily v minulém roce 1.500 Kč. Zletilá jméno již nestuduje a má nyní brigádu v anonymizována dvě slova. Zletilá jméno již vzdělání školy dokončila (účastnický výslech jméno celé jméno žalobce a žalobce). Z účastnického výslechu žalovaného a z předložených měsíčních výdajů a výkazů příjmů a výdajů bylo zjištěno, že žalovaný je stále OSVČ a živí se autodopravou jako převozce zvířat. Žalovaný stále bydlí u svých rodičů v domě v obec a náklady na bydlení uvádí 6.000 Kč. Ve společné domácnosti s ním bydlí jeho žena, která pracuje v anonymizována dvě slova v obec a podílí se na nákladech společné domácnosti. Žalovaný stále splácí úvěry kolem 15.000 Kč měsíčně. Žalovaný pak další vyživovací povinnosti nemá. Do doby, kdy žalobce bydlel u žalovaného, veškeré potřeby hradil žalobci žalovaný. Matka pak posílala výživné na žalobce žalovanému ve výši 700 Kč měsíčně do doby, než se žalobce odstěhoval do její domácnosti (účastnický výslech žalobce).

4. Dle ustanovení , , předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

5. Dle ustanovení , , výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Dle ustanovení , , pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Dle ustanovení , , životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

8. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto závěrům: Žalobce požaduje stanovit výživné od žalovaného od září 2020 a zrušení výživného stanovené dosud matce jméno celé jméno žalobce s účinností od 1. 9. 2020, když od této doby žalobce bydlí v domácnosti své matky jméno celé jméno žalobce a tato zajišťuje jeho výživu a hrazení jeho potřeb a přispívá žalobci i dle svých možností a žalovaný pak od září 2020 na výživu žalobce nepřispívá ničeho. Soud v prvé řadě zjišťoval, zda je nárok žalobce odůvodněný, přičemž zjistil, že žalobce je od 1. 9. 2020 žákem ulice školy průmyslové v obec, příspěvková organizace a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Předtím žalobce ukončil studium na této škole úspěšnou závěrečnou zkouškou v oboru truhlář ke dni 24. 6. 2020 a od 1. 9. 2020 na této škole žalobce pokračuje ve dvouletém nástavbovém studiu, obor Podnikání. Byla tedy splněna podmínka ustanovení , kdy výživné lze přiznat, jestliže oprávněný (v tomto případě žalobce) není schopen sám se živit. Vzhledem k tomu, že se žalobce soustavně studiem připravuje na své budoucí povolání, je evidentně splněna podmínka, že žalobce není dosud schopen sám se živit. Pokud žalovaný poukazoval na to, že žalobce má brigády, tak tato skutečnost nemůže být k tíži žalobce. Je však zřejmé, že když se žalobce soustavně připravuje na povolání denním studiem na ulice škole průmyslové v obec, příspěvková organizace, pak není možné, aby byl na základě brigád schopen sám se uživit, a nelze to po něm ani požadovat. Oproti tomu pak ve volném čase nelze žalobci bránit, aby si brigádou přivydělal i s ohledem na finanční situaci jeho rodičů. Toto však nezbavuje žalovaného povinnosti pravidelně a v přiměřené výši hradit žalobci výživné.

9. K tomu z literatury:„ Doba trvání vyživovací povinnosti (a základní předpoklad pro uplatnění) je dána zásadně stavem odkázanosti dítěte na výživu ze strany svých rodičů (viz § 913), byť ze zákona vyplývá, že hledisku odůvodněných potřeb předchází právo dítěte za stejnou životní úroveň, jakou mají rodiče (viz § 915 odst. 1). Opačný výklad by vedl ad absurdum. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou samy schopny se živit. Schopnost samostatně se živit bývá tradičně interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, podle judikatury také bytové) .” (Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: II. Rodinné právo (−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1380 s.)

10. Dále soud zkoumal schopnosti, možnosti a majetkové poměry účastníků řízení. Bylo zjištěno, že žalobce žije v domácnosti s matkou a jejím partnerem, dále se svou zletilou sestrou a se dvěma dětmi matky jméno celé jméno žalobce ve společné domácnosti od září 2020. Žalobce nemá vlastní příjem, pouze v listopadu 2020 měl jeden týden brigádu u anonymizována dvě slova a za tuto nedostal zaplaceno. Žalobce nepobírá dávky státní sociální podpory a nemá žádný majetek. Matka jméno celé jméno žalobce přispívala na výživu žalobce 700 Kč měsíčně do září 2020. Od září 2020 zajišťuje veškeré potřeby žalobce jeho matka, která pobírá v současnosti příspěvek na mateřské dovolené kolem 8.000 Kč a další příjmy nemá. Matka má další vyživovací povinnost ke svým dvěma dětem jméno a jméno. Matka hradí výdaje na bydlení 9.600 Kč + inkaso 180 Kč + 550 Kč, na kterých se podílí její partner. Žalovaný pak krom výživy žalobce další vyživovací povinnost nemá, bydlí v domě svých rodičů v samostatném bytě se svou ženou, která se podílí na nákladech společné domácnosti, které činí cca 6.000 Kč měsíčně. Dále žalovaný splácí úvěry kolem 15.000 Kč měsíčně včetně úvěru na auto používané k podnikání. Základ daně za rok 2020 žalovaný uváděl ve výši 168.180 Kč dle předloženého výkazu příjmů a výdajů. Ze základu daně soud vypočítal, že měsíční příjem žalovaného v období roku 2020 činil 14.015 Kč měsíčně. Co se týká splácení úvěru tak stav zůstal stejný od poslední úpravy výživného pro žalobce.

11. Dále soud zjišťoval, zda od minulé úpravy výše výživného došlo na straně účastníků k takové změně poměrů, která by navrhovanou změnu odůvodňovala. V prvé řadě soud shledal změnu poměrů účastníků na straně žalobce, který je od 1. 9. 2020 žákem střední školy a zvýšily se jeho výdaje související se studiem. Další významná změna nastala tím, že od 1. 9. 2020 se žalobce přestěhoval do domácnosti svojí matky, která zajišťuje hrazení veškerých potřeb a výživné žalobce. Dále došlo ke změně, když otci, žalovanému byla zrušena vyživovací povinnost k nezletilému jméno celé jméno žalobce a bylo určeno, že není jeho otcem. Žalovaný pak nemá jinou vyživovací povinnost než k žalobci. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že je v možnostech žalovaného přispívat na výživu žalobce v jednotlivých obdobích částkami, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud jde o dobu, za kterou soud výživné stanovil, vycházel zejména z požadavků žalobce, který koresponduje s datem, kdy se žalobce odstěhoval ze společné domácnosti s žalovaným a v měsíci září 2020 také žalobce podal soudu tuto žalobu. Soud rozhodoval s přiměřeným přihlédnutím k materiálu vydanému Ministerstvem spravedlnosti ČR doporučujícího výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudu v otázkách výživného na nezaopatřené děti č. j. 61/2009- SP/150 ze dne 31. 3. 2010, kdy by z příjmu 14.015 Kč mělo výživné na nezaopatřené dítě, tedy zletilé dítě ve věku žalobce, činit 19 – 25 %, tedy 2.662,85 Kč až 3.503,75 Kč. Pokud jde o úvěry splácené žalovaným, soud k nim nepřihlížel jako ke změně poměrů, když jde o dlouhodobě hrazené úvěry a jejich hrazení nemůže být na úkor stanovení výživného pro žalobce.

12. Dlužné výživné v částce 15.000 Kč vypočetl soud za období od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021 v částce 5x 3.000 Kč, tedy 15.000 Kč a stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci toto výživné ve splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek.

13. Jelikož žalobce požadoval výživné v částce 4.000 Kč měsíčně od 1. 9. 2020, soud vyhodnotil částku 1.000 Kč jako přesahující přiměřené výživné a v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.

14. Současně soud k návrhu žalobce zrušil vyživovací povinnost matky vůči žalobci od 1. 9. 2020 s ohledem na výše uvedené.

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle s ohledem na to, že oba účastníci se vzdali náhrady nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).