Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 188/2020-26
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 410,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 410,53 Kč s 16,9 % úrokem ročně a 9 % úrokem ročně z částky 2 410,53 Kč od 22. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 364,09 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 410,53 Kč s 16,9 % úrokem ročně a 9 % úrokem ročně z částky 2 410,53 Kč od 22. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 364,09 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 410,53 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen příjmení) byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen smlouva). V předmětné smlouvě bylo, mimo jiné, v jejím článku 9.9 ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky banky a ceník, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že byl s jejich obsahem seznámen a že jejich obsahu zcela porozuměl. Na základě shora uvedené smlouvy byl žalovanému Bankou poskytnut dne 22.5.2017 úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž tato částka byla v souladu s čl. 2 a 3.2 smlouvy zaslána na účet žalovaného č. bankovní účet. Ve výše uvedené smlouvě bylo mezi Bankou a žalovaným sjednáno, že: a) úvěr je poskytnut jako neúčelový s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (čl. 2 smlouvy), b) celková měsíční výše splátky (úvěr a úrok z úvěru) činí 250 Kč (čl. 3 smlouvy), c) splátka úvěru a dalších dluhů žalovaného bude provedena inkasem z účtu č. bankovní účet (čl. 3 smlouvy), d) splatnost měsíční splátky byla sjednána vždy v 16. Den každého kalendářního měsíce (čl. 3 smlouvy), e) roční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90% (čl. 1 smlouvy) a f) pro případ, že žalovaný nezaplatí splátku úvěru nebo jinou pohledávku příjmení ze smlouvy řádně a v čas, je žalovaný povinen Bance platit úrok z prodlení v zákonné výši z nesplacené částky (čl. 7 smlouvy). Čl. 7.1 smlouvy mimo jiné stanoví, že porušení podmínek této smlouvy nastane v kterémkoliv z následujících případů: a) Klient (žalovaný) se dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, Dle ust. čl. 5 smlouvy - až do úplného splacení všech pohledávek z úvěru klient (žalovaný) zajistí, aby na splátkovém účtu byl udržován dostatečný disponibilní zůstatek pro provedení inkasa. Dle ust. čl. 7 smlouvy bylo mezi bankou a žalovaným ujednáno, že v případě, že dojde ze strany žalovaného k poručení čl. 7 může příjmení za každé jednotlivé porušení tohoto článku přistoupit k následujícím opatřením – pozastavit právo čerpat úvěr, snížit výši úvěrového limitu, prohlásit veškeré dluhy z úvěru za okamžitě splatné nebo smlouvy vypovědět anebo od ní odstoupit. Vzhledem k tomu, že: a) žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal Bance pravidelně splácet částku 250 Kč měsíčně vždy v 16. den každého kalendářního měsíce a b) přestal řádně hradit dohodnuté splátky úvěru ač byl o úhradu dlužných splátek příjmení několikrát upomenut, čímž tak porušil smlouvu ve smyslu ust. čl. 7 písm. a) smlouvy a proto c) příjmení dne 21.12.2018 rozhodla o zesplatnění celého zbytku dosud nesplaceného úvěru, přičemž žalovaný byl současně upozorněn, že ode dne 22.12.2018 je pohledávka banky úročena sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Tato písemnost byla žalovanému doručena dnem, kdy se právnická osoba vrátila nevyzvednutá zásilka, avšak podle ust. 5, odst. 5.7 a 5.8 Všeobecných obchodních podmínek, právnická osoba platí fikce doručení bez ohledu na to, zda adresát o zásilce věděl či nikoli. Ani přes shora uvedené žalovaný nezaplatil Bance z dlužného plnění ničeho. Žalobce jako postupník uzavřel dne 1.10.2019 s příjmení jako postupitelem Smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž jednotlivé pohledávky, které byly na základě této smlouvy postoupeny, byly specifikovány v Seznamu Pohledávek, který tvoří nedílnou součást této smlouvy. Na základě uvedené smlouvy o postoupení pohledávek nabyl žalobce, mimo jiné, pohledávku ze smlouvy specifikované v čl. I. odst. 1 a 2 této žaloby. O postoupení pohledávky byl žalovaný ze strany Banky vyrozuměn ve smyslu ust. § 1882 z.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník dopisem ze dne 9.10.2019. Tím se tak stalo postoupení pohledávky účinné vůči žalovanému a žalobce stal věřitelem žalovaného, když za žalovaným nabyl pohledávku ke dni postoupení ve výši 2 807,09 Kč, která se v součtu sestává z: nesplacené části jistiny úvěru ve výši 2 410,53 Kč, b) dlužného řádného úroku přirostlého do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 258,60 Kč, c) úroku z prodlení přirostlého do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 137,96 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ke stavu věci soud zjistil, že právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do sjednaného limitu 5 000 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou 16,90% ročně s tím, že úvěr bude veden a spravován na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Čerpání úvěrových prostředků ve výši 5 000 Kč vyplývá jednak z příkazu k úhradě a jednak z následného potvrzení o realizované úhradě ze strany obec spořitelny, tj. dokladu vystaveného dne 22.5.2017, z něhož vyplývá, že požadovaná částka byla vyplacena na účet příkazce, tj. na účet žalovaného. Soud dále zjistil, že se právnická osoba obrátila na žalovaného přípisem ze dne 19.11.2018, v němž jej vyzvala k úhradě dlužné částky do data 21.12.2018 s tím, že pokud tak neučiní, požadují úhradu celého dluhu, tj. úvěrových prostředků včetně příslušenství, tj. částky, která ke dni vystavení uvedeného přípisu představovala 5 351 Kč. Soud dále zjistil, že ulice anonymizováno a žalobkyně uzavřely dne 25.9.2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka za žalovaným z titulu uvedené smlouvy. Žalovaný byl o postoupení pohledávky ze strany právnická osoba informován prostřednictvím dopisu ze dne 8.10.2019. Novým věřitelem, tj. žalobkyní, byl žalovaný vyzván k úhradě zůstatku dluhu po jeho zesplatnění ve výši 2 410,53 Kč a příslušenství v podobě řádného úroku a dále úroku z prodlení prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 24.1.2020.
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením smlouvy ze dne datum mezi právnická osoba a žalovaným vznikl závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku , přičemž uvedená banka svojí povinnost uvedeného závazku, poskytnout přislíbený úvěrové prostředky splnila, přičemž žalovaný svůj závazek uvedené peněžní prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě nesplnil. Uvedená banka tak postupovala v souladu s ustanovením smlouvy, a požádala z důvodu prodlení žalovaného o předčasnou úhradu dlužné částky, a žalovaný je tak v prodlení přinejmenším s úhradou té části dluhu, která je předmětem tohoto řízení. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek představuje smlouvu, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky podle ust. § 1879 občanského zákoníku , uložil soud splnění povinnosti uvedené v tomto rozsudku žalovanému ve prospěch žalobkyně jako nového věřitele. Žalovaný je tedy povinen zaplatit nesplacenou část úvěrových prostředků ve výši 2 410,53 Kč spolu se smluveným úrokem jdoucím ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 22.12.2018, a od stejného data, tj. od data, kdy je žalovaný v prodlení, je povinen rovněž z jistiny úvěru zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ust. § 1970 občanského zákoníku .
5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna advokáta podle §14d vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínky a sepis žaloby) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč a dále odměna za účast u ústního jednání podle § 7 zmíněného advokátního tarifu ve výši 1 000 Kč spolu s paušální náhradou 300 Kč a dále náhradou za ztrátu času jízdou k jednání na trase obec – obec a zpět za 10 půlhodin po 100 Kč rovněž dle advokátního tarifu, a dále jízdné vozidlem registrační značka na trase obec – obec a zpět při ujetí 292 km ve výši 1 729 Kč (náhrada za pohonné hmoty + tzv. amortizace 4,40Kč). Spolu s příslušnou DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, tyto náklady tedy představují 6 364,09 Kč, a tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty příznivější, než zákonem určené třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.