Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 237/2020-32
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 12 589,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 589,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 589,71 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 12 589,71 Kč od datum do zaplacení a s úrokem v částce 618,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 589,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 589,71 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 12 589,71 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce 618,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 589,71 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 14. 1. 2017 rámcovou smlouvu číslo. Na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen a veden běžný účet. Ke smlouvě byl uzavřen dne 8. 10. 2019 dodatek číslo na základě něhož byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 13 000 Kč. Žalovaný však neplnil své povinnosti, a proto došlo k zesplatnění. Ke dni zesplatnění byl dluh na jistině 12 589,71 Kč a na kapitalizovaném úroku 618,5 Kč Žalobkyně dále požadovala úrok 18,9 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do datum a z částky 12 589,71 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 589,71 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se k výzvě nevyjádřil a soud proto v souladu s § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy číslo ze dne 14. 1. 2017 vyplývá, že žalobkyně podepsala se žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout sjednané služby, a to mimo jiné zřídit a vést běžný účet č. bankovní účet. Dle dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo ze dne 8. 10. 2019 se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorent ve výši 13 000 Kč. Roční základní úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky splatit jednou ročně. Byla sjednána možnost zesplatnění úvěru ze strany banky. Žalovaný obdržel i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky. V případě prodlení s plněním povinností mohla banka požadovat předčasné splacení všech úvěrů.
5. Z výpisů z účtu vyplynulo, že žalovaný čerpal kontokorent průběžně v celkové výši 19 680,12 Kč. Trvale do prodlení se žalovaný dostal v březnu 2020. Dopisem ze dne 1. 6. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině 13 000 Kč a následující den žalovaný částečně hradil, takže jistina od 2. 6. 2020 činí 12 589,71 Kč a úrok 618,50 Kč.
6. Dle přehledu žádostí o úvěr neměl žalovaný u žalobkyně žádný úvěr, měl příjem 11 391 Kč a vedlejší příjem 20 000 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, na léky, jídlo dopravu 12 000 Kč a splátky ostatních členů domácnosti činili 20 000 Kč. Žalobkyně také předložila úvěrovou zprávu, dle které měl žalovaný pouze kontokorent na částku 5 000 Kč, který sice opakovaně přečerpal, nicméně jen krátkodobě a o malou částku.
7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Dle ustanovení § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. V souladu s § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o běžném účtu dle § 2662 o. z. a smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z.; žalobkyně si své povinnosti splnila, neboť žalovanému umožnila čerpat kontokorent až do dané výše. Žalovaný se zavázal splácet úvěr, a to i s úroky sjednanými v souladu s ustanovením § 2395 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný si své povinnosti ze smlouvy neplnil, žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu se smlouvou a § 1931 o z. Žalobkyně má nárok také na úrok z prodlení z dlužné částky jistin úvěrů v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud má za to, že žalobkyně splnila svou povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného, když měla podrobné znalosti o příjmech a výdajích na běžném účtu žalovaného a předložila také úvěrovou zprávu.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.