Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 177/2020-21

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec a číslo část obce

zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno, adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa, obec

O zaplacení 13 860 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 153 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení 12 707 Kč s příslušenstvím a úroku z částky 1 153 Kč ve výši 21% ročně od datum zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 153 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení 12 707 Kč s příslušenstvím a úroku z částky 1 153 Kč ve výši 21% ročně od [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 13 860 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce, podle které jí poskytl půjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu a poplatek ve výši 12 707 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 21 % ročně (sjednáno v obchodních podmínkách), a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka. Žalovaná měla vše vrátit v 60 týdenních splátkách po 879 Kč, poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Právo na úrok z prodlení z jistiny měl věřitel od marného uplynutí týdenní lhůty do zaplacení. Věřitel pak postoupil pohledávku na žalobce, žalovanou o tom uvědomil. Žalobce se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 12 226,08 Kč, dlužného poplatku ve výši 1 633,92 Kč, kapitalizovaných úroků 5 746,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 483,42 Kč a dále požaduje úroky z prodlení a běžné úroky z jistiny.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, žalobce svou nepřítomnost omluvil, o odročení nepožádal, žalovaná se na fikcí doručené předvolání nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení nepožádala (ust. odst3 ).

4. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o půjčce ze dne datum evidovanou pod číslo bylo žalované půjčeno 40 000 Kč. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdila žalovaná svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou 52 707 Kč, tj. 40 000 Kč jako půjčka a 12 707 Kč jako tzv. poplatek, který je tvořen úrokem ve výši 5 107 Kč a sumou za administrativní činnost ve výši 7 600 Kč, Uvedenou sumu se zavázala splácet v 60ti týdenních splátkách po 897 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 846 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalované a výši půjčených peněž i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Zadní strana formuláře však obsahuje pouze další obecné údaje týkající se žalované, dále údaje o číslu smlouvy a připravenou část formuláře pro možnost odstoupení od smlouvy. Na zadní straně je připojen podpis žalované a datum, kdy byl uskutečněn. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalované ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou u, která mimo jiné v článku 2 obsahuje údaj o výši roční procentní sazbě nákladů („ RPSN“), a to ve dvou variantách podle dohodnutého počtu splátek. V článku 3 obsahuje údaj o výši výpůjční úrokové sazby, v článku 5 také poučení zákazníka o tom, že má možnost od smlouvy odstoupit. Smluvní podmínky dále obsahují v článku 11 právo věřitele požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené dlužné částky v případě nedodržení splátek. V článku 20 obsahují údaj o tom, že se smlouva uzavírá na dobu určitou. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujícího charakteru.

5. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 40 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch této půjčky částku 38 847 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem.

6. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít , , ve znění platném do 31. 12. 2013, a , o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o půjčce (viz přechodné ustanovení , ).

7. Podle , , přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé dodavatel.

9. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce druhého ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

10. Podle spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. V této souvislosti je nutné poukázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , podle kterého v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na něž spotřebitel připojuje svůj podpis). V pozitivním právu se ochrana spotřebitele promítá například do podoby vyšší informační povinnosti dodavatele, do práva spotřebitele odstoupit od smlouvy, do podoby zákazu u některých ujednání o spotřebitelských smlouvách či do podoby příkazu, v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv, vykládat pro spotřebitele co nejpříznivěji ( a následujících obč. , ve znění platném do datum). Princip autonomie a vůle a princip rovnosti je doplňován a korigován principem ekvity či spravedlnosti. Zcela jasně je to patrné na ustanovení obč. zák., kde je uvedeno, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele.

12. Z ustanovení , ve znění platném k datu uzavření smlouvy a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z citovaného nálezu ústavního soudu. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání ( ). Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Z vyplývá, že pokud smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy č. 3 k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku.

14. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru. Sankcí za náležité nesplnění informačních povinností stanovených v § 6 zákona o spotřebitelském úvěru je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná.

15. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby obec národní banky platné v době uzavření smlouvy. příjmení další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

16. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o půjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením ve znění platném do 31. 12. 2013.

17. S ohledem na ustanovení písmeno g) se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, a podle ustanovení jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle neplatná.

18. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o půjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit 52 707 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. Tato smlouva tedy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru č. neobsahuje informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu, tedy povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr (viz příloha číslo odst. 1 písmeno e), f) k  ). Smlouva rovněž neobsahuje informace o právu na odstoupení od smlouvy a podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze opakovaně připomenout nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

19. S ohledem na učiněný závěr a s přihlédnutím k ustanovení , s přihlédnutím k závěrům vyslovených v nálezu Ústavního soudu citovanému shora a soud uzavřel, že smlouva o půjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná a to podle ve spojení s  obč. zák. a žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se mohlo žalobci jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobce neuplatnil.

20. V souzené věci nelze přehlédnout, že na smlouvu o půjčce žalovaná zaplatila 39 847 Kč. Pokud si žalovaná půjčila 40 000 Kč, zbývá jí doplatit na jistinu 1 153 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, když je zjevné, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 10.12.2013 do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným až do zaplacení ( ). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

21. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o půjčce s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle

22. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch ve věci nepatrný a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.