Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 17/2021-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) právnická osoba příjmení, p. l. c., postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum dluh vůči žalované vzniklý ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum prostřednictvím internetových stránek, podle které žalovaná převzala částku 3 000 Kč a zavázala se ji vrátit do datum. Žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela se právnická osoba příjmení, p. l. c. smlouvu o zápůjčce dne datum, podle které převzala od této společnosti v hotovosti částku 3 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do datum spolu s poplatkem ve výši 1 020 Kč Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba příjmení, p. l. c., postoupila pohledávku z této smlouvy žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z.
V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
Smlouva o zápůjčce podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), a to s odkazem na § 2 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy bylo tedy povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované podle 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však v řízení netvrdila ani neprokázala, že předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Soud proto posoudil tuto smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z.
Podle smlouvy o zápůjčce převzala žalovaná v hotovosti 3 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí ničeho nevrátila. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.