Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 426/2020-18
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Poláčkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,00 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,00 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou ze dne datum a jejím doplněním dne datum se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a spol. právnická osoba, když ke dni datum byla část závodu převedena ve prospěch spol. právnická osoba, IČO číslo (dále jen„ původní věřitel“), která předmětnou pohledávku postoupila žalobci. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované částku částka a oproti tomu se žalovaná zavázala vrátit žalobci celkem částka v 13 splátkách. Žalovaná, však uhradila pouze částku celkem částka, zbývající splátky nehradila řádně a včas a ocitla se v prodlení. Původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobce.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna.
Ze smlouvy č. 7 2016 ze dne datum má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši částka. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka Smlouva o úvěru obsahuje navýšení o smluvní úrok 25,85 %, RPSN činí 187,6%, celkem tedy na nákladech úvěru mělo být žalovanou zaplaceno částka. Žalobce uvedl, že žalovaná uhradila ve splátkách částku v celkové výši částka a administrativní poplatek ve výši částka. Žalovaná byla žalobcem upomenuta před podáním žaloby upomínkou ze dne datum.
Soud při svém rozhodování přihlížel k tomu, že podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou příjmení, průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem se splatností nad 1 rok v říjnu 2016 činila 12,88 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 38,64 %. V úvěrové smlouvě byl sice sjednán úrok z úvěru ve výši 25,85 % za období, na které byl úvěr poskytnut, tj. 13 měsíců, avšak je zřejmé, že částka částka jako celkové náklady za úvěr, které měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnutých částka, výrazně přesahují trojnásobek běžného smluvního úroku pro úvěry a půjčky v daném období. Jestliže měla žalovaná dle smlouvy o úvěru na nákladech úvěru zaplatit částka, odpovídala výše nákladů 72 % z jistiny, přičemž RPSN bylo ujednáno ve výši 187,6 %. Je tak zcela zjevné, že struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, aby obcházela zákon. Taková výše poplatků se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.
Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění
Na smlouvu o úvěru jako celek je tedy nutné pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy o úvěru, která jsou absolutně neplatným právním úkonem, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. S ohledem na to, že žalovaná zaplatila celkem částku částka, dluží žalobci částku částka na jistině. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
Soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši částka v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalované žádné náklady řízení nevznikly, o nákladech řízení soud tak rozhodl, jak výše uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.