Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 95/2020-37
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 16 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 1 827 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení.
III. Pokud se žalobce domáhal další částky 4 473 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 800 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 1 827 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení. III. Pokud se žalobce domáhal další částky 4 473 Kč s úrokem z prodlení 9% od 4. 10. 2018 do zaplacení, žaloba se v této části zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 800 Kč.
Žalobce se domáhal vrácení úvěru.
Žalovaná se nevyjádřila.
Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.
Pokud jde o skutková zjištění, účastníci datum uzavřeli úvěrovou smlouvu ve výši 10 000 Kč, k tomu byl sjednán úrok 7 700 Kč, mělo být spláceno vždy 295 Kč každý týden. Soud uvádí, že tedy byla sjednána splatnost 26 týdnů. Avšak žalovaná vrátila žalobci pouze částku 1 400 Kč.
Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
V případě smlouvy o úvěru, došlo-li ke sjednání nepřiměřeně vysokého úroku z úvěru, je třeba postupovat podle ustanovení § 577 o.z., podle něhož, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání. Toto spravedlivé uspořádání je nutné hledat v § 1802 o.z., podle něhož není-li výše úroků ujednána, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Tato zákonná konstrukce je v souladu se zásadou, že úvěrová smlouva je pojmově vždy úplatná (vždy je nutné platit z úvěru nějaké úroky; z povahy věci neexistuje bezúročný úvěr). Proto má věřitel, v případě nepřiměřených smluvních úroků, právo na úrok„ obvyklý“. Obvyklá výše úroku se určí též s přihlédnutím k rizikovosti konkrétního úvěru z pohledu věřitele.
Poznamenává se, že ujednání o výši úroku představuje ujednání o ceně, a proto na ně ve spotřebitelském vztahu nedopadají obecné zásady obsažené v § 1813 a § 1815 o.z. (neplatnost ujednání zakládajících významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele; k takovým ujednáním se přihlíží, jen pokud se jej sám spotřebitel dovolá). Dále je třeba poukázat na rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005, podle něhož může být přiměřený i úrok ve výši 2-3 násobku obvyklé úrokové míry peněžních ústavů, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, zejména míry rizikovosti.
Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Účastníci hodlali uzavřít smlouvu o úvěru v režimu tzv. nového občanského zákoníku. Byla poskytnuta jistina ve výši 10 000 Kč. Z této jistiny mělo být zaplaceno zpět věřiteli dalších 7 700 Kč. Doba splácení činila 26 týdnů, tedy půl roku. Jednalo se tedy o sazbu 77 % za půl roku, přičemž číslo 1,77 po vynásobení znovu shodným číslem dává 3,13. Pokud by tedy byla půjčena částka 100 Kč na jeden rok s uvedenou sazbou, muselo by býti vráceno celkem 313 Kč. Tzn., že bylo půjčeno na úrok 213 % ročně. Tato sazba je v extrémním nesouladu s pravidly demokratického právního státu a poctivého právního styku. Soud proto zkrátil sjednaný úrok tak, aby úroková sazba činila přibližně 48 % ročně, což ještě je akceptovatelné. Tedy 22 % za 26 týdnů (1,22*1,22 činí 1,48).
Pokud tedy by soud za přiměřenou považoval sazbu 22 % namísto 77 %, což je poměr 0,29, potom soud byl nucen zkrátit v příslušném poměru (0,29) také smluvní úrok. Jelikož žalobce se domáhal jednak zaplacení částky 10 000 Kč a jednak zaplacení částky 6 300 Kč, vychází soud z toho, že byl požadován smluvní úrok 6 300 Kč. Soud přiznal z částky 6 300 Kč pouze určitou část o velikosti 0,29. Přiznal tedy částku 1 827 Kč na smluvním úroku.
Vedle toho byla přiznána částka jistiny ve výši 10 000 Kč.
Soud přiznal zároveň zákonný úrok z prodlení z obou částek, neboť úrok z prodlení je považován za sankci za pozdní vrácení smluvených částek, je možné ho přiznat vedle smluvního úroku.
Dále pak byla žaloba částečně zamítnuta ohledně další částky 4 473 Kč, přičemž zde se jedná o rozdíl mezi částkou 6 300 Kč a částkou 1 827 Kč.
Pokud jde o náklady řízení, podle § 142 odst. 3 o.s.ř. soud tuto částku přiznal v plném rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání dvojmo ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu zdejšího, do patnácti dnů od jeho doručení.
Nebude-li uložená povinnost dobrovolně splněna, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.