Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 61/2021-29
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl dne datum poskytnut právnická osoba, a to na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum. V části částka jistina pohledávky představuje v úvěrové smlouvě sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek
§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili, a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba, poskytla dne datum žalovanému finanční prostředky ve výši částka v bezhotovostní formě. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částek, které jsou předmětem tohoto řízení, ve lhůtě tří dnů, a to výzvou ze dne datum, odeslanou prostřednictvím poštovních služeb téhož dne. Z provedeného dokazování však soud nevzal za prokázané, že by mezi právnická osoba, a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit právnická osoba, částku částka či jakýkoli poplatek.
4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství
a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi právnická osoba, a žalovaným smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně
č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný právní jednání učinil elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.
12. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (zejména zaslání částky částka na účet žalovaného), nikoli však ze strany žalovaného. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaný projevil vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu
o úvěru o tvrzeném obsahu se právnická osoba, uzavřít.
13. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaný zavázal k úhradě částky částka a poplatku nejméně ve výši částka), byl nárok žalobkyně posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal a je povinen je k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka vyhověl, v rozsahu částka však žalobu zamítl.
14. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka do prodlení, proto vznikl žalobkyni (na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena) nárok na zaplacení
(a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by byl žalovaný k úhradě této částky vyzván dříve, než výzvou k plnění ze dne
datum, v níž byla splatnost stanovena do tří dnů, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (který však žalobkyně požadovala toliko ve výši 8,5 % ročně) z částky částka od datum do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jde-li pak o datum splatnosti, soud z podacího lístku zjistil, že výzva byla prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odeslána v úterý datum. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující výzvu se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. v pátek datum. Splatnost nároku pak měla nastat třetí den (od doručení výzvy), tj. datum. Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky
částka ode dne datum. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud zamítl.
15. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky
částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl
16. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo převážně úspěšnému žalovanému (úspěch žalovaného 56,51 % (vyjádřený částkou částka); neúspěch žalovaného 43,39 % (vyjádřený částkou částka) s tím, že pro účely tohoto výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08 , a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 )). Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku
II tohoto rozsudku
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.