Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 255/2020-25
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t.č. bytem adresa žalovaného
o 4 904,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 904,83 Kč, s úrokem z prodlení z částky 4 904,83 Kč od 5. 5. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 4 904,83 Kč od 4. 3. 2017 do 4. 5. 2017, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 904,83 Kč, s úrokem z prodlení z částky 4 904,83 Kč od 5. 5. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 4 904,83 Kč od 4. 3. 2017 do 4. 5. 2017, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení 4 904,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. O poskytnutí finančních prostředků požádal žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný zaslal ověřovací poplatek ve výši 5 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně, čímž vyjádřil svůj souhlas se zněním smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal do 4. 3. 2017 peněžní prostředky vrátit, což tak neučinil. Neučinil tak ani na opakované urgence právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na právnická osoba, IČO a dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil ničeho.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizováno republice, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru, s níž žalovaný vyjádřil souhlas tím, že zaslal na účet právní předchůdkyně žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 5 Kč, přičemž variabilní symbol této platby byl shodný s číslem předmětné úvěrové smlouvy. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 90 dnů a to ve 3 splátkách po 3 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 4. 3. 2017 (smlouvou o úvěru číslo; všeobecnými obchodními podmínkami; potvrzení o provedené platbě žalovaného dne datum ve výši 5 Kč; potvrzením o odeslání částky 6 000 Kč na účet žalovaného dne datum). Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na právnická osoba, IČO a dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum; smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum; oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum; podacím archem ze dne datum). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum; podacím archem ze dne datum; výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum; podacím archem ze dne datum).
7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
8. Soud z hlediska právní kvalifikace dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě jeho předchozí žádosti zápůjčku ve výši 6 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 90 dnů od poskytnutí peněžních prostředků, a to ve 3 splátkách po 3 000 Kč (tj. do 4. 5. 2017), avšak do data splatnosti celý dluh neuhradil, čím se dle § 1968 o.z. dostal do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni (právní předchůdkyni žalobkyně) tak vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě dlužné částky též v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení. Dluh za žalovaným byl postoupen dle § 1879 o.z. z právní předchůdkyně žalobkyně na právnická osoba, IČO a následně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
9. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením zápůjčky, kdy do dne 4. 3. 2017 zápůjčku ani částečně nesplatil, a ode dne následujícího požadovala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z žalované částky. Smlouvou o úvěru však bylo prokázáno, že dne datum byla splatná první splátka zápůjčky ve výši 3 000 Kč, tedy soud dospěl k závěru, že nebylo možné, aby se žalovaný dostal do prodlení se splacením částky ve výši 4 904,83 Kč. Z tohoto důvodu soud výrokem II. zamítl žalobu co do úroku z prodlení z žalované jistiny od 5. 3. 2017 do 4. 5. 2017, neboť žalobkyně neprokázala, kdy k tomuto prodlení došlo a bylo by tak nespravedlivé žalovanému požadovat zaplacení úroku z prodlení za toto období, když žalobkyně spolehlivě neprokázala, od kdy k předmětnému prodlení došlo, soud tedy stanovil úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední (3.) splátky. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z žalované jistiny od 5. 5. 2017.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části (úroku z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 904,83 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.