Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
210 C 40/2021-31
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa, obec - část obce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobci se náklady řízení nepřiznávají.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalobci se náklady řízení nepřiznávají.
1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se dne datum na lince tramvaje číslo hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobce vždy požadoval úhradu jízdného (částka) a přirážky k jízdnému (částka), což žalovaný nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, taktéž se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložené hlášenky kontrolora, smluvních přepravních podmínek a tarifu soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalovaném zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav.
4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem.
5. Podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4 , 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů číslo 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu.
6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle § 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku částka.
7. Lustrací žalovaného bylo vzato za prokázané, že u zdejšího soudu byla pod spisovou značkou spisová značka projednána věc, ve které žalobkyně po žalovaném požadovala shodnou částku jako v tomto řízení, s tím, že žalovaný byl žalobkyní přistižen bez platné jízdenky dne datum na lince tramvaje číslo hromadné dopravy, provozované žalobcem. příjmení soud ve věci, která zdejšímu soudu došla dne datum, rozhodl rozsudkem ze dne datum, tak, že žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku částka.
8. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobcem, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. občanského zákoníku , avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (částka) a přirážky (částka) mu tedy byla v obou uvedených případech uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobci též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (tj. ke dni následujícímu po kontrole). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. úspěšnému účastníku soud přizná v plné výši náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
10. Podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.
11. Soud se zabýval zkoumáním, zda náklady řízení, které žalobkyně v předmětném sporu vynaložila, byly náklady účelnými a došel k závěru, že náklady, které žalobkyně vůči žalovanému v tomto řízení uplatňuje, náklady účelně vynaloženými nejsou. Dle názoru soudu žalobkyně nedodržela zásadu hospodárnosti, protože jí nic nebránilo v tom, uplatnit předmětný nárok proti žalovanému už v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou 222 C 29/2021 , jak uvedeno pod bodem„ 7.“ odůvodnění tohoto rozsudku. Je zřejmě, že protiprávní skutek žalovaného (v podobě cestování bez platné jízdenky hromadnou dopravou, provozovanou žalobkyní) se stal v srpnu 2020, zatímco stejný skutek, který byl předmětem řízení pod spisovou značkou 222 C 29/2021 se stal v červnu 2020. V obou těchto případech se skutek týká téhož žalovaného, časově se liší o pouhé 2 měsíce. Nelze přehlédnout, že žaloba (resp. návrh na vydání EPR) ve věci 222 C 29/2021 byla podána až v listopadu 2020, tedy poté, co žalobkyni vznikl další nárok na plnění od žalovaného, za tzv.„ černou jízdu“ v 8/ 2020, projednávanou v předmětném řízení. Soud nespatřuje důvod pro to, aby žalobkyně podávala zvlášť každý jednotlivý návrh na vydání EPR ohledně téhož žalovaného v situacích, kdy žalovaný je přistižen bez platné jízdenky v krátkých časových úsecích po sobě, případně v situacích, kdy je žalovaný přistižen a žalobkyně zatím ještě nepodala návrh na vydání EPR proti žalovanému za tentýž skutek v době předešlé. Z uvedených důvodů soud proto žalobkyni náklady řízení, uplatnění ve věci 210 C 40/2021 , podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.