Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 261/2020-52
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5.995 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 562,40 Kč, v částce 995 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od 28. 11. 2019 ve výši 8,5 % ročně do 17. 7. 2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v částce 562,40 Kč, v částce 995 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč od 28. 11. 2019 ve výši 8,5 % ročně do 17. 7. 2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 7. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení 5.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 562,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení 995 Kč, z Rámcové smlouvy o úvěru číslo Jednotlivé smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 4. 4. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, a žalovaným, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl. Dle žaloby byla smlouva uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, resp. formou e-mailu nebo zprávy SMS. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 4. 5. 2018. Žalovaný ničeho neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobce požadoval úhradu dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení, poplatek za poskytnutí úvěru nepožadoval. Žalobce dále pro porušení povinnosti žalovaného splatit částku řádně a včas požadoval smluvní pokutu ve výši 995 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 převedla právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem předžalobní výzvou vyzván k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však nezaplatil.
2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.
3. Žalovaný byl dále vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ) a soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Soud mu stanovil pro vyjádření se lhůtu 15 dnů a poučil jej o důsledcích nečinnosti, které povedou k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovanému uplynula lhůta marně.
4. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem dne 30. 10. 2019, byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z Jednotlivé smlouvy o úvěru číslo ze dne 4. 4. 2018 a výpisu z účtu označeného žalovaným bylo zjištěno, že žalovanému byl téhož dne poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 5.000 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena dle smlouvy ke dni 4. 5. 2018. Ve spise se nenachází žádný doklad o úhradě dlužné částky žalovaným.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 5.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ), podle kterého byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o úvěru shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze bezdůvodné obohacení ve výši 5.000 Kč, a protože byl žalobcem k vrácení dlužné částky vyzván písemně dne 9. 7. 2020, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od data následujícího po dni uplynutí lhůty k zaplacení uvedené ve výzvě (18. 7. 2020) do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o úvěru žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do 17. 7. 2020 a na smluvní pokutu nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.
11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 5.000 Kč, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. po 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. celkem 1.489 Kč.
12. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.