Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 234/2020-59
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, dále co do částky částka, co do úroku ve výši 102,29% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, a dále co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], dále co do částky [částka], co do úroku ve výši 102,29% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], a dále co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokovým navýšením 166,89 % ročně, a to ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, nezaplatil ani jedinou splátku., žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celého úvěrového dluhu ve výši částka s příslušenstvím.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne datum se nedostavil.
Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce částka a žalovaný se zavázal splatit jej ve anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka (tj. celkem částka). Úroková sazba byla sjednána na 166,89 % ročně. Součástí smlouvy je splátkový kalendář, rozepisující jednotlivé splátky a jejich splatnost. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka částka připsána na účet žalovaného dne datum. Dopisy ze dne datum a datum byl žalovaný upozorněn na prodlení a možnost zesplatnění úvěru a vyzván k úhradě dlužných splátek včetně smluvní pokuty a náhrady nákladů. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru a byl vyzván k okamžité úhradě celého dluhu. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzýván k zaplacení dopisem žalobkyně ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako smlouva o úvěru především ve vztahu k ujednanému obchodnímu úroku a dospěl k závěru, že úrok ve výši 166,89 % ročně (a rovněž žalobou požadovaný úrok 102,29 % ročně žalobkyní označený jako tzv. úrok efektivní) je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank pro obdobné spotřebitelské úvěry se pohybují kolem 15 % ročně. Obsah ujednání o úrocích je nutno hodnotit jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je tak extrémní, že dochází k poškozování práv klientů. Ujednání je zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o.z.. Vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z. je ujednání o úrocích a zároveň je zřejmé, že žalobkyně by za situace, kdy by žalovaná na její podmínky nepřistoupila, smlouvu s ní neuzavřela, pak nelze uvažovat o oddělitelnosti ujednání o úrocích, nýbrž naopak je nutno smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou jako celek (§ 580 o.z.). V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích č.j. 25 Co 127/2018 -76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018 -68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018 -58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020 -80. příjmení soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.
S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku . Žalovaný přijal částku částka, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil ani jednu splátku, je povinen žalobkyni zaplatit celou výši poskytnuté částky částka. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z., a to od realizace výzvy k plnění, k níž došlo dopisem ze dne datum, za předpokladu jeho odeslání následující den datum a za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum a s ohledem na desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. . Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ). Ve zbytku soud nárok žalobkyně žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.).
Pro úplnost soud dodává, že nevyvodil žádné podstatné závěry z listin na číslo listu, číslo a číslo, které svědčí o informování žalovaného o podmínkách úvěru a prověřování jeho úvěruschopnosti a solventnosti, neboť tyto listin y nemohou nijak ovlivnit závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Stejně je tomu i s vyjádřením znalce k úrokovým sazbám (číslo listu), které nemá pro posouzení platnosti smlouvy žádný význam. Pokud v závěru řízení žalobkyně argumentovala rozhodnutím Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 135/2019 -99 ze dne 18. 7. 2019, pak toto rozhodnutí dopadá na jinou situaci. Posuzována a konstatována zde byla platnost úvěrové smlouvy se sjednaným obchodním úrokem 38,18 %, přičemž obvyklá úroková sazba pro daný typ úvěru (v tomto případě kontokorentní) činila 18 %. V duchu judikatury Nejvyššího soudu proto ujednání o úroku 38,18 % respektovalo tolerovaný trojnásobek obvyklé úrokové sazby. V nyní souzené věci však úroková sazba přibližně jedenáctinásobně překračuje obvyklou sazbu pro daný typ úvěru.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , v daném případě měl převážný procesní úspěch žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.