Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 94/2020-60

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Masnerovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o 37 806,29 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 080 Kč od 3. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 15 585,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 924,95 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 6 278,96 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2019 a ve výši 8,05% ročně z částky 2 838,54 od 3. 8. 2019 do zaplacení, a smluvní úrok 29 % ročně z částky 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 7 141 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 680,46 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 2 446,46 Kč, úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a smluvní úrok 28,63 % ročně z částky 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 080 Kč od 3. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 15 585,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2 924,95 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 6 278,96 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2019 a ve výši 8,05% ročně z částky 2 838,54 od 3. 8. 2019 do zaplacení, a smluvní úrok 29 % ročně z částky 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 7 141 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 680,46 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 2 446,46 Kč, úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a smluvní úrok 28,63 % ročně z částky 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 37 806,29 Kč s příslušenstvím jako součet dvou samostatných nároků. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na částku 19 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 16 491 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou 29 % ročně) ve výši 3 398 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 718 Kč a za administrativní činnost 8 375 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, poslední splátku žalovaný uhradil dne datum, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 15. 10. 2017 činila dlužná jistina 17 918,54 Kč a dlužný poplatek 12 746,75 Kč. Do data postoupení žalovaný uhradil 2 500 Kč, posléze již ničeho neuhradil. Jelikož dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 17 918,54 Kč dále úrokem 29% ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 918,54 Kč, dlužné části poplatku tvořeného částkou 2 984,30 Kč na úroku, 4 355,91 Kč na poplatku za zpracování a doručení a 5 406,54 Kč na administrativní činnosti, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků ve výši 6 278,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši 2 924,95 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 17 918,54 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Druhý nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také částku ve výši 8 561 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou 28,63 % ročně) ve výši 1 770 Kč, odměny za administrativní zpracování ve výši 2 491 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, poslední splátku žalovaný uhradil dne datum, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 14. 9. 2017 činila dlužná jistina 4 747,32 Kč a dlužný poplatek 2 393,68 Kč. Do data postoupení žalovaný uhradil 11 420 Kč, posléze již ničeho neuhradil. Jelikož dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 4 747,32 Kč dále úrokem 27% ročně, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 747,32 Kč, dlužné části poplatku tvořeného částkou 309,72 Kč na úroku, 764,42 Kč na poplatku za administrativní činnost a 1 319,54 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek, dále se pak žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků ve výši 2 446,46 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši 680,46 Kč, úroků ve výši 28,63 % ročně z dlužné jistiny 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 747,32 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek , (dále jen „ “) rozhodl soud ve věci na základě žalobkyní předložených listin tak, že bez nařízení jednání veřejně vyhlásil rozsudek.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému včetně podacího lístku, tabulky umoření, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřel žalovaný se právnická osoba smlouvu o zápůjčce na částku 19 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 16 491 Kč, z toho 3 398 Kč na úroku, 4 718 Kč na poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a 8 375 Kč na poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách, 59 splátkách po 592 Kč, poslední splátka 563 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 29 % ročně. Dle čl. 6 smlouvy je každá částka zaplacená zákazníkem započtena v pořadí na náklady spojené s vymáháním pohledávek, splatné splátky, z toho nejdříve splátky poplatku, dále splatné sankční poplatky, nesplatná část jistiny, nesplatná část poplatku. Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil celkem 2 500 Kč, naposledy dne datum částku 500 Kč. Před uzavřením smlouvy vyplnil žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně příjmení kartu, z níž se podává, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy zaměstnán jako anonymizováno u právnická osoba s čistým příjmem částka měsíčně a dalším příjmem domácnosti částka, přičemž jeho výdaje činily částka na anonymizováno a částka anonymizováno další výdaje. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaný k ověření údajů předložil pracovní smlouvu a 3 výplatní pásky.

5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvních podmínek, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému včetně podacího lístku, tabulky umoření, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřel žalovaný se právnická osoba smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč, která mu byla v den podpisu smlouvy vyplacena. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 8 561 Kč, z toho 1 770 Kč na úroku, 2 491 Kč na poplatku za administrativní činnost a 4 300 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách, 59 splátkách po 310 Kč, poslední splátka 271 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 28,63 % ročně. Dle čl. 68 smlouvy jsou jakékoli splátky započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný uhradil celkem 11 420 Kč, naposledy dne datum částku 500 Kč. Před uzavřením smlouvy vyplnil žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně příjmení kartu, z níž se podává, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy zaměstnán jako dělník u právnická osoba s měsíčním příjmem částka a výdaji částka anonymizováno, částka telefon, částka výdaje domácnosti. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaný předložil k ověření uvedených údajů občanský průkaz, pracovní smlouvu na dobu neurčitou, výplatní pásku za měsíc červen a potvrzení SIPO.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle věty první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odstavec 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

16. Na smlouvu číslo ze dne datum aplikoval soud právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru č. , neboť k jejímu uzavření došlo po vyhlášení tohoto zákona ve Sbí listin a nabytí jeho účinnosti.

17. Na smlouvu číslo ze dne datum aplikoval soud právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru č. , neboť k jejímu uzavření došlo za účinnosti citovaného zákona.

18. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to u obou uzavřených smluv kartu zákazníka. Ačkoli v zákaznické kartě u obou smluv je uvedeno, že žalovaný přiložil pracovní smlouvu a výplatní pásku, resp. tři výplatní pásky, žalobkyně k žalobě i přes výzvu soudu žádné y nedoložila, ani co do dalších žalobkyní tvrzených kontrol žalovaného. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Ačkoli samotný text ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tj. jeho jazykový výklad, naznačuje, že absence posouzení úvěruschopnosti lze sankcionovat toliko neplatností relativní, dospěla odborná i soudní praxe k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného, a v tomto případě dokonce žádného, posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice č. 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje profesionál. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne 14. 11. 2019 ve věci C-616/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

19. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, resp. 10 000 Kč, a to při podpisu smluv hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupen dluh z obou smluv a předžalobní výzvou prokázala, že žalovaný byl o dluhu zpraven.

20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 19 000 Kč a 10 000 Kč žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož jsou smlouvy o zápůjčce neplatným právním jednáním od počátku, žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinen toto plnění vrátit. Pokud jde o nárok z neplatné smlouvy ze dne datum číslo právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 19 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovaný vrátil 2 500 Kč, zbývá tedy 16 500 Kč. Pokud jde o nárok z neplatné smlouvy ze dne datum číslo právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný vrátil 11 420 Kč. Žalovaný tedy svou povinnost z bezdůvodného obohacení zcela splnil. Pokud jde o přeplatek v částce 1 420 Kč, v této části bylo lze tuto úplatu užít na úhradu bezdůvodného obohacení z předcházejícího nároku, neboť z žalobkyní předložených tabulek umoření vyplývá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, alokoval platby žalovaného poměrně na splnění obou závazků, nebylo tedy předem žalovaným stanoveno, na úhradu kterého závazku jsou platby určeny. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 15 080 Kč (16 500 – 1 420 Kč) jako nárok z bezdůvodného obohacení vyplývající z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy ze dne datum soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,05 %, když nemohl překročit návrh žalobkyně, z dlužné částky od 3. 8. 2019 do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě první výzvy k zaplacení odeslané žalovanému dne 17. 7. 2019 v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky. Tuto výzvu lze ve smyslu považovat za doručenou dnem 23. 7. 2020. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu deseti dnů, nastalo prodlení žalovaného dne 3. 8. 2019 v souladu s  Lhůtu k plnění soud určil podle , (dále jen ) jako třídenní.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, žádné náklady mu však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).