Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 374/2020-43
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
IČO, se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 4 367 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 3 724 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2.11.2019 do 26.8.2020 ve výši 305 Kč a na náhradě nákladů řízení 1 043 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 643 Kč a úroku z prodlení ve výši 53 Kč zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 3 724 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2.11.2019 do 26.8.2020 ve výši 305 Kč a na náhradě nákladů řízení 1 043 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se ohledně zaplacení 643 Kč a úroku z prodlení ve výši 53 Kč zamítá.
Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 4 367 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 2.11.2019 do 26.8.2020 ve výši 358 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel jako pojistitel pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Žalovaná sjednané pojistné řádně nehradila a za období od 1.7.2019 do 1.11.2019, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 4 067 Kč, částku 300 Kč činí paušalizované náklady spojené s upomínáním. Z jednání soudu se žalobce omluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v jeho nepřítomnosti. Žalovaná ve věci uvedla, že si je vědoma uzavření předmětné smlouvy, nicméně je přesvědčena, že tato smlouva byla prostřednictvím obchodníka vypovězena. K výzvě soudu pak následně připustila, že ovšem žádnými důkazy v tomto ohledu nedisponuje, pokud jí bude uloženo cokoliv zaplatit, byla by tak schopna učinit po 500 Kč měsíčně.
Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 23.1.2018, jež je výše specifikována do doby 75 let věku žalované, kde se žalovaná zavázala k úhradě pojistného ve výši 931 Kč měsíčně. K této byl doložen rovněž sazebník poplatků. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Dále žalobce předložil dvě listin y adresované žalované, a sice oznámení o zániku pojištění ze dne 13.11.2019 a upomínku ze dne 10.12.2019, obě bez dokladu jejich odeslání. Dále žalobce doložil dodejku, z níž je patrno, že dne 12.9.2019 byla ve sféře dispozice žalované písemnost žalobce.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném.
Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná netvrdila, že by žalobci uhradila více než tvrdí, přičemž v daném ohledu je již z povahy této skutečnosti důkazní břemeno na její straně, stejně jako pro prokázání tvrzeného dřívějšího zániku smlouvy. Žalobce sice neprokázal, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalované, která by v případě dalšího trvání smlouvy byla povinna hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku . Sjednané pojistné v daném případě činilo 931 Kč měsíčně, za dané období čítající čtyři měsíce tedy činí 3 724 Kč. Z tvrzení žalobce ani z provedených důkazů není zřejmé, z jakého důvodu žalobce na pojistném požaduje částku vyšší, soud žalobu s odkazem na výše uvedené v míře přesahující 3 724 Kč zamítl. Co se týče poplatku za upomínání, shledal soud žalobu nedůvodnou, když žalobce nedoložil, že by žalované nějakou upomínku skutečně odeslal. Svou neúčastí u jednání soudu se žalobce vzal možného poučení dle § 118a o.s.ř. o.s.ř. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 4 029 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 697 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 4 725 Kč tak představuje úspěch žalobce 85 %, úspěch žalované 15 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 70 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 043 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že s argumentací žalobce ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobce. Právní kvalifikace žalobce se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění. Argumentace o jednotlivosti každého řízení je dle soudu také nepřiléhavá, neboť každé řízení je alespoň minimálně individualizováno (účastníkem, výší plnění atp.) a dle argumentace žalobce by pak § 14b nebyl aplikovatelný nikdy, neboť žaloby nemohou být nikdy zcela totožné. V případě žalob na dlužné pojistné pak dochází k pravidelnému a zcela obdobnému zpracování žaloby, kdy se skutkové okolnosti liší právě pouze v několika technických položkách (předmět pojištění, doba neplacení, sjednané pojistné, osoba žalovaného a žalovaná částka).
O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když vzal v potaz povahu a výši dluhu, jakož i povahu účastníků řízení, když žalobce je obchodní společností podnikající ve značném rozsahu, což je obecně známo a žalovaná je fyzickou osobou s více závazky, což je soudu známo z jeho činnosti. Pro ochranu žalobce jako oprávněného pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaná opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.