Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 323/2020-42

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od 9. 8. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 15,5 % ročně z částky částka od 9. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 9. 8. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 15,5 % ročně z částky [částka] od 9. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 10. 12. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo dne 15. 10. 2013. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 15. 10. 2013 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s pevným úrokem, který činil částka, spolu s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, tj. celkem k vrácení částka v 13ti měsíčních splátkách po částka, počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 15. 11. 2014. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení, když poslední splátku uhradil dne 8. 3. 2018. Žalobce požaduje po žalovaném neuhrazenou jistinu ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do postoupení pohledávky ve výši částka, úroky ve výši částka kapitalizované za období od 9. 8. 2020 do 8. 8. 2020 a dále žalobce požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 15,50 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od 9. 8. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky ve výši částka od 9. 8. 2020 do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne 27. 1. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce i žalovaný byli k jednání omluveni. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, podal si i návrh na insolvenci.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo uzavřenou dne 15. 10. 2013 s právním předchůdcem žalobce, Obchodní podmínky ke Smlouvě o úvěru, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, výzvu k plnění ze dne 4. 11. 2020 s podacími lístky, Informaci o zpracování osobních údajů a žádost o úvěr ze dne 15. 10. 2013. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 15. 10. 2013 byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši částka, celkově měl tedy žalovaný vrátit věřiteli částka.

4. Podle § 39 obč. zák. platného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. (dle § 3028 odst. 3 o. z. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy). Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je právní normou, která předpokládá, aby si soud sám v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (tehdy právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne 15. 10. 2013 jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 52 odst. 1 obč. zák. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný její text v tomto směru tedy těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právních předchůdců. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech jeho sjednání žalobce nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jehož postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, když vycházel z údajů poskytnutých mu žalovaným v žádosti o úvěr. Přesto má soud pochybnosti o poctivosti jednání předchůdce žalobce. Soud považuje toto právní jednání (smlouvu) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném„ poplatek“ v částce částka, aniž by řádně specifikoval, jak byl určen a proč právě v této výši. Spotřebitel – žalovaný, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčil částka. Poplatek (odměna) tvoří 62,3 % z částky, která byla žalovanému půjčena. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl i Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí j. č.  – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je neplatným právním úkonem, pak se soud dále zabýval tím, zda na straně žalovaného nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. obč. zák. účinného do 31. 12. 2013. Soud tedy posoudil tuto věc v souladu i s právním názorem Krajského soudu v Plzni, ve věcech vedených např. pod sp.zn. , , jako nárok žalobce z bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1 obč. zák. Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch, získaný plněním z neplatného úkonu – což spadá na daný případ. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a z transakční historie je zřejmé, že uhradil dosud částku částka. K navrácení tedy nezbývá žádná částka, naopak došlo o částka na straně žalovaného k přeplatku (nepočítaje zákonný úrok z prodlení). Z uvedených důvodů shora byla proto žaloba zamítnuta.

5. Podle náleží úspěšnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě měl ve věci úspěch žalovaný, ale protože mu žádné náklady nevznikly, soud vyslovil, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší.

6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se Čs. stát domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.