Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 189/2020-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do částky 4 337,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč za období od 14. 2. 2018 do 30. 5. 2020.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 8 000 Kč za období od 1. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 441 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá co do částky 4 337,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč za období od 14. 2. 2018 do 30. 5. 2020. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 8 000 Kč za období od 1. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 441 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 14. 8. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba příjmení p.l.c., smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek původní věřitelky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původní věřitelky ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Původní věřitelka se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 35 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s poplatkem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nejméně však částkou 1 000 Kč. Výše měsíční splátky a výše celkové dlužné částky byly žalovanému sdělovány výpisy. Předepsané splátky byly splatné vždy k 30. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal celkovou částku 16 712 Kč. Žalovaný předepsané splátky včas a řádně nehradil, dle posledního výpisu splatného dne 14. 2. 2018 zůstal žalovaný na jistině dlužen částku 8 000 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 na právnická osoba, která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení též sjednaného úroku z dlužné jistiny za období od 25. 8. 2017 do 13. 2. 2018 kapitalizovaného částkou 3 837,96 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 14. 2. 2018 a rovněž pak účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou zaslanou mu dne 27. 5. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba příjmení, anonymizováno, uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec s limitem 35 000 Kč a žalovaný se zavázala vrátit původní věřitelce čerpané peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z výše čerpané částky, nejméně však částkou 1 000 Kč O výši měsíční splátky byl žalovaný informován výpisy. Splatnost splátek byla sjednána na 30. den každého měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice a standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný původní věřitelkou informován o svých právech a povinnostech vyplývajících jí z uzavírané smlouvy. Původní věřitelka vyplatila žalovanému na jeho účet dne 14. 8. 2016 částku 8 000 Kč, dne 14. 9. 2016 částku 712 Kč, dne 23. 10. 2017 částku 5 000 Kč a dne 24. 10. 2017 částku 3 000 Kč. Ke dni splatnosti posledního výpisu účtu, tj. ke dni 13. 2. 2018 dlužil žalovaný celkem částku 12 152,70 Kč.

5. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, kterou původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na právnická osoba, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, kterou právnická osoba, postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020 a předžalobní upomínkou z téhož dne včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Věc byla soudem posuzována dle a násl. , (dále jako „o. z.“) a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. právnická osoba anonymizováno, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Žalobkyně se z nařízeného ústního jednání omluvila, čímž se připravila o dobrodiní poučení ve smyslu , , o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu ověření úvěruschopnosti žalovaného) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud přitom nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vůbec netvrdila a ani ničím dokládala, ačkoliv byla soudem již na tuto skutečnost upozorněna usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdila a neprokazovala, nemůže soud ověřit, že žalobkyně náležitě zkoumala majetkové poměry žalovaného. Současně žalobkyně ani netvrdila a nijak nedoložila, že kontrolovala záznamy žalovaného v evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku nebo jaká byla platební historie žalovaného u žalobkyně.

12. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. V důsledku absence postupu dle 86 odst. 1 ZoSÚ je tak smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to i s ohledem na závěry Ústavního soudu v jeho nálezu sp. zn. , dle kterého by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.

13. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému poskytla v hotovosti finanční prostředky celkem ve výši 16 712 Kč, přičemž z předložených listinných důkazu i z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný žalobkyni dosud dluží na jistině částku ve výši 8 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto výrokem II. uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil rozdíl mezi vyčerpanými peněžními prostředky a dosud nevrácenou částkou, tedy 8 000 Kč. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do 30. 5. 2020. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s  o. z., od následujícího den po splatnosti, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou

14. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky 4 337,96 Kč (v žalobě označené jako úrok z dlužné jistiny za období od 25. 8. 2017 do 13. 2. 2018 spolu s plněními označeními jako účelně vynaložené náklady) se zákonným úrokem z prodlení z prodlení z částky 8 000 Kč za období od 14. 2. 2018 do 30. 5. 2020, soud žalobu výrokem I. zamítl, jelikož ujednání o poplatcích a úroku z úvěru byla dohodnuta ve smlouvě, která je jako celek absolutně neplatným právním jednáním.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle , jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 64,8 % a žalovaný ze 35,2 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 29,6 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:

-) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby ( a vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč,

-) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)

-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle ve výši 189 Kč.

Poměrná část nákladů ve výši 29,6 % činí po zaokrouhlení částku 441 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.