Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 4/2021-37
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka, částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku ve výši 14,04 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky [částka], [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku ve výši 14,04 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka, tj. jistiny částka a smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od prodlení do postoupení pohledávky a dále tento požadovala od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z částky částka, rovněž se domáhala úroku ve výši 14,04 % ročně z částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit rovněž úrok ve výši 28 % z jistiny, odměnu a úplatu, kdy náklady spotřebitelského úvěru činily celkem částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka se žalovaný zavázal hradit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka. V důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni datum. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když o postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn, když část závodu právnická osoba byla převedena na právnická osoba Žalovaný shora uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když u obou byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, dodatku, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o provedení příkazu, jakož i z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za zjištěné, že právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovaným. Jmenovaná společnost dopisem ze dne datum informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru číslo splátkového kalendáře vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když dne datum byla žalovanému předána hotovost ve výši částka, žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal částka včetně úroku ve výši 25,85 % ročně, administrativního poplatku ve výši částka, celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši částka uhradit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka Celkem měl zaplatit částka.
5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, náklady úvěru, výše administrativního poplatku, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též náklady spotřebitelského úvěru, aniž by bylo uvedeno, jak tyto určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené náklady činí 72 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky částka Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného (v daném případě 25,85 % ročně), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím nákladů v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné náklady sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, jež jsou ve svém důsledku náklady úvěru, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených nákladů úvěru (aniž by bylo zřejmé, jak tyto věřitel vypočetl) věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké náklady úvěru shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018-80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž právnická osoba
6. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., kdy žalovanému bylo předáno částka, avšak žalovaný již zaplatil částka, jak doloženo přehledem jeho plateb, tedy více než přijal. Soud uzavřel, že žalovaný ničeho žalobkyni nedluží, proto byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu. Pro úplnost soud uvádí, že součástí žalované částky byla též smluvní pokuta ve výši částka, která byla rovněž zamítnuta. Smluvní pokuta je ve smyslu § 2048 a násl. o. z. utvrzením dluhu a ujednání o ní nebylo shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Ujednání o smluvních pokutách jsou totiž existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu.
7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, kterému však žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
8. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků, jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku však soudní poplatek by činil částka, zbývá proto doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).