Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 321/2020-35
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že s jejím právním předchůdcem, právnická osoba uzavřel žalovaný dne datum smlouvu o úvěru číslo. Dle této smlouvy žalovanému byl poskytnut hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednanou na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši částka ve anonymizováno měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná datum. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka částka je tvořena neuhrazenou jistinou úvěru ve výši částka, neuhrazeným úrokem z úvěru ve výši částka, neuhrazeným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši částka a neuhrazeným inkasním poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka. Žalobkyně rovněž popsala, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalovaného úvěr splácet.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzal datum. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o převodu části závodu ze dne datum, z níž vzal za prokázané, že právnická osoba část svého závodu převedla na právnická osoba Tato společnost následně uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jak bylo prokázáno obsahem uvedené smlouvy. Na základě uvedených smluv byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum, který byl dán téhož dne k poštovní přepravě, jak doloženo podacím lístkem.
Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jakož i ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum vzal za prokázané, že k žádosti žalovaného byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému hotovost ve výši částka, když převzetí této částky žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal společně s jistinou ve výši částka uhradit též poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka, jakož i úrok ve výši 25,85 % ročně, to vše v pravidelných anonymizováno měsíčních splátkách po částka, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena.
Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyně soudu poskytuje pouze smlouvu a o okolnostech jejího sjednání nemá žádné informace, pouze žalovaným zasílá předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Z důvodů uvedených shora soudu považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a to také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném poplatky (za vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek), aniž by bylo uvedeno, jak byly tyto poplatky určeny a proč právě v této výši, což se týká především poplatku za správu úvěru částka a poplatku za hotovostní výběr splátek částka, či poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, však není patrné. Poplatek (odměna) tvoří u úvěru ve výši částka – částka, tj. 45 % navíc z částky, která byla žalovanému poskytnuta. Vedle toho je požadován rovněž úrok ve výši 25,85 % ročně. Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřenou, v daném případě 25,85 % ročně, navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosahovat téměř částky poskytnuté. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčené finanční prostředky má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání proto nemůže požadovat právní ochranu odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí č. j. 25 Co 169/2017 -64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navyšování finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže právní ochrany odkazem na zmíněnou autonomii vůle. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu s poukazem na shora uvedené neplatným právním jednáním.
Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle ustanovení § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částek představujících rozdíl mezi částkou skutečně poskytnutou, tj. částka, a částkou žalovaným již zaplacenou. Z žalobních tvrzení, porovnáním částky, kterou měl žalovaný dle smlouvy o úvěru uhradit částka s žalovanou částkou částka, lze dospět k závěru, že rozdílem těchto částek žalovaný uhradil částka. Zbývá proto uhradit částku částka. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k úhradě byla učiněna datum, na poštu byla předána téhož dne, jak doložena podacím archem. Ve světle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry adresáta dne datum. V uvedené výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky ihned, což znamená do datum. Pokud tak neučinil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení ve smyslu § 1968 , § 1970 o. z. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně, což je úrok nižší, než uvedený v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl, tedy přiznal úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně.
S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně měla ve věci úspěch co do 52 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 48 % předmětu sporu, má proto právo na 4 % svých účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, dále 3 režijními paušály po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka, když 4 % představují částku částka. Soud má za to, že podmínky § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno na základě návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisů vedených zdejším soudem např. pod sp. zn. spisová značka či spisová značka, a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla částka. Soud pro úplnost dodává, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněných částek, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).