Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 59/2020-37
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 220 Kč s příslušenstvím
takto:
rozsudek:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do požadavku na zaplacení částky ve výši 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 506 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>rozsudek:</b> I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do požadavku na zaplacení částky ve výši 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 506 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno].
1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 2 200 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že její právní předchůdce anonymizována tři slova uzavřel a žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 1 500 Kč, která měla být splacena do datum. Současně se žalovaná ve smlouvě zavázala, že zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč. Úvěr byl poskytnut přímo na bankovní účet žalované. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná předmětnou částku neuhradila, a proto jí právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby k jejímu uhrazení, a to výzvou odeslanou dne datum Do dnešního dne žalovaná ničeho nezaplatila, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení předmětné částky spolu s úroky z prodlení soudní cestou.
2. Žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná.
3. Soud nařídil jednání, ke kterému se nedostavil ani jeden z účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se nedostavila bez omluvy a na tomto jednání provedl následující důkazy a zjistil níže uvedené skutečnosti.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalované byla na základě této smlouvy poskytnuta částka 1 500 Kč, splatnost nastala datum. Ve smlouvě je uvedena výše RPSN 2 304,43%, když je úvěr veden jako bezúročný, avšak ve smlouvě je uveden poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč. Z formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že formulář obsahuje základní informace, které byly obsaženy i ve smlouvě o úvěru, když je zde uvedena celková částka nutná k zaplacení ve výši 2 220 Kč. Z výpisu číslo soud zjistil, že za žalovanou je evidována pohledávka ve výši 2 220 Kč, s tím, že tato zásilka byla zaslána žalované a žalované zde bylo sděleno, že má zaplatit předmětnou částku do datum. Z přehledu o půjčce a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že půjčka byla poskytnuta ve výši 1 500 Kč dne datum a datum splatnosti je datum.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum včetně přehledu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla ze právnická osoba anonymizována dvě slova postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze stejného data soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k úhradě celkové částky ve výši 7 439 Kč. Zásilky byly žalované, jak soud zjistil z podacího lístku, zaslány dne datum.
6. Podle § 86 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
7. Podle § 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti
8. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. 110/2006 o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (judikatura NS 33 Cdo 2178/2018).
9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Nejen, že žalobkyně neprokázala, jak konkrétně zkoumala schopnost splácet úvěr ze strany žalované i výše RPSN je naprosto bezprecedentní, lichvářská a jako taková je proti dobrým mravům ve smyslu § 1 o. z., a tedy nepožívá právní ochrany. Jednání, kdy je poskytnuta půjčka na dobu 1,5 měsíce ve výši 1 500 Kč a po 1,5 měsíci je požadována jak celá půjčka, tak poplatek ve výši téměř poloviny půjčky, je jednáním, které právem není a nemůže být chráněno, neboť naprosto zneužívá postavení poskytovatele úvěru oproti spotřebiteli, a proto soud posoudil požadavek žalobkyně na zaplacení částky převyšující zaslanou sumu, tj. 1 500 Kč, jako nedůvodný a žalobu v této části zamítl, když současně zamítl i požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 720 Kč, když smlouvu soud posoudil jako neplatnou.
10. Současně vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalované předmětnou částku ve výši 1 500 Kč poskytl, což bylo prokázáno potvrzením o provedení platby, a proto soud dospěl k závěru, že žalovaná se dopustila bezdůvodného obohacení ve smyslu § číslo o. z a je povinna předmětnou částku ve výši 1 500 Kč vrátit, a to se zákonným úrokem z prodlení od datum, když žalovaná byla výpisem číslo informována a vyzvána ke splacení předmětné částky do datum.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % celkových nákladů ve výši 1 489 Kč, tj. 506 Kč, když žalobkyně byla úspěšná, co do částky 1 500 Kč a neúspěšná, co do částky 720 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 200 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.