Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 7/2021-10
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 520 Kč s přísl.,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 520 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 520 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 520 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba se žalovanou uzavřel elektronicky smlouvu o zápůjčce pod číslo na jejímž základě dne datum žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení poplatku za zpracování smlouvy ve výši 1 520 Kč. Splátka byla stanovena na datum.
Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne datum zrušen. Žaloba byla žalované ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále o. s. ř. o. s. ř. ) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Zároveň byla žalovaná vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřila a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a nabídla důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právnická osoba se žalovanou uzavřela smlouvy o zápůjčce číslo na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně v roce 2020 žalované poskytl celkem částku 4 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Strany se dohodly i na zaplacení poplatku, souvisejícího se smlouvou Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu dokládá smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.
Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalovaná navíc skutková tvrzení žalobkyně nevyvrátila.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 520 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Jak již bylo uvedeno výše, elektronický platební rozkaz ze dne datum, vydaný zdejším soudem pod č.j. EPR 304828/2020 -5 se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl zrušen.
S ohledem na požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů řízení ve výši 6 934 Kč považuje soud za nutné uvést, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , které bylo s účinností od datum vtěleno do advokátního tarifu nejen s ohledem na závěry Ústavního soudu, např. III ÚS 727/2000 ze dne datum, ale i s ohledem na skutečnost, že náklady řízení mnohdy několikanásobně přesahovaly žalovanou částku. O takový případ se sice v projednávané věci nejedná, ale soud má za to, že se jedná zcela jasně o řízení, vycházející z tzv. formulářové žaloby, tedy o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem, podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení představuje peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně je společností, kupující pohledávky, která podává žaloby stejného typu. Od doby, kdy lze podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zvláštním ustáleném vzoru, se v něm, kromě označení účastníků, žalované částky či úroků z prodlení, dne a čísla uzavřené smlouvy, výše splátek a okamžiku prodlení, prakticky nic nemění.
Soud má proto za to, že se jedná o typický příklad řízení, které mělo ministerstvo spravedlnosti na mysli, když byla vyhláška č. 120/2014 Sb. přijímána a nevidí proto důvod, proč by po splnění všech uvedených podmínek, nemělo být ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu aplikováno (viz např. i Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 ze dne datum rozhodnutí).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.