Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 334/2020-76
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované a žalovaného
2. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalované a žalovaného
pro 27 472 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Návrh žalobkyně ze dne 25. 11. 2020 o zaplacení částky 27 742 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
<b>I. Návrh žalobkyně ze dne 25. 11. 2020 o zaplacení částky 27 742 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení celkové částky ve výši 27 472 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovanou ad1) - celé jméno žalované byla uzavřena dne 24. 10. 2017 smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě částku ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 27. 10. 2017. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 279 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2017 spolu s úrokem ve výši 151,62 % ročně. Žalovaný ad2) - celé jméno žalovaného smlouvu uzavřel a podepsal jako spoluúčastník a zavázal se veškeré dluhy žalované ad1) ze smlouvy plnit společně a nerozdílně se žalovanou ad1). Schopnost žalovaných splácet úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaných, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného) Z uvedených dokladů žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalovaných ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaní neplnili řádně podmínky smlouvy a ocitli se tak v prodlení s úhradou splátek. Žalovaní do data zesplatnění celého úvěru na splátkách úvěru uhradili dne 14. 12. 2017 částku ve výši 3 279 Kč, dne 15. 1. 2018 částku 3 279 Kč, dne 16. 2. 2018 částku 3 279 Kč, dne 9. 3. 2018 částku 3 279 Kč, dne 13. 4. 2018 částku 3 279 Kč, dne 11. 5. 2018 částku 3 279 Kč, dne 13. 6. 2018 částku 3 279 Kč, dne 19. 7. 2018 částku 3 279 Kč, dne 13. 8. 2018 částku 3 279 Kč, dne 14. 9. 2018 částku 3 279 Kč, dne 11. 10. 2018 částku 3 279 Kč, dne 19. 11. 2018 částku 3 279 Kč, dne 24. 1. 2019 částku 3 279 Kč a dne 21. 12. číslo 2. 2019 částku 3 279. Dále pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení delším 30 dnů. Dále se žalovaní zavázali zaplatit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaných ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaní ocitnou v prodlení delším 15 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaných následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Dále byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, jestliže žalovaní po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru a oprávnění žalobkyně požadovat sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaní neplnili řádně podmínky smlouvy a ocitli se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaní se takto dostali do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 15 splatné dne 12. 2. 2019. K datu 22. 4. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4. smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 47 078,01 Kč byli žalovaní povinni uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byli žalovaní vyzváni k úhradě dané dlužné splátky a byla jim poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění celého úvěru uhradili žalovaní žalobkyni dne 17. 6. 2019 částku 3 300 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 3 300 Kč, dne 15. 8. 2019 částku 3 300 Kč, dne 24. 9. 2019 částku 3 300 Kč, dne 25. 10. 2019 částku 3 300 Kč, dne 18. 11. 2019 částku 3 300 Kč, dne 16. 12. 2019 částku 3 300 Kč, dne 22. 1. 2020 částku 1 500 Kč, dne 13. 2. 2020 částku 1 500 Kč, dne 31. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 3 300 Kč, dne 15. 6. 2020 částku 3 300 Kč a dne 13. 8. 2020 částku 3 300 Kč. Žalovaní byli vyzváni k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 4. 11. 2020.
3. Právní zástupce žalobkyně u jednání dne 17. 2. 2021 uvedl, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, když má za to, že žalovaní byli schopni i ze svých příjmů splácet poskytnou půjčku, nějakou dobu i takto činili.
4. Žalovaní se k jednání nedostavili, svou neúčast však řádně omluvili.
5. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo dne 24. 10. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 40 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 3 279 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 157 392 Kč, pevná zápůjční úroková sazba činí 151,62 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaným bylo sděleno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru a jeho schválení v základní celkové výši 40 000 Kč, po posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 27. 10. 2017 (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru ze dne 24. 10. 2017 a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo ze dne 30. 10. 2017, ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 27. 10. 2017) Z karty klienta bylo zjištěno, že bylo na úvěr splaceno 82 906 Kč. Žalovaným byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dlužné částky se upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru (z Výzvy k zaplacení ze dne 14. 1. 2019, 12. 2. 2019, 15. 3. 2019, 12. 4. 2019, z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020, podacího archu). Dne 11. 2. 2019 požádal žalovaný ad2) o odklad splátek z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že k zaplacení dlužné částky nedošlo, přistoupila žalobkyně k okamžitému zesplatnění všech závazků. (z oznámení ze dne 22. 4. 2019)
6. Žalobkyně dne 24. 10. 2017 provedla hodnocení klienta ad1), dle kterého žalovaná je vdaná, má dvě děti, měla v období od 8/2016 do 9/ 2017 pravidelný čistý měsíční příjem částka, což byly vyplacené dávky SSP. Pravidelný měsíční příjem manžela činil částku částka. Výdaje pak činily částku částka (tj. částka životní minimum, částka částka na partnera, částka dvě děti, částka bydlení, částka ostatní a částka rezerva. Volné zdroje činily částka. Z hodnocení klienta ad2) ze dne 24. 10. 2017 pak vyplývá, že je zaměstnán, jeho příjem činí částka, výdaje částka (tj. částka životní minimum, dvě děti v domácnosti částka, bydlení částka, ostatní částka, rezerva částka), volné zdroje činily částku částka (z hodnocení klienta) Žalobkyně předložila přehled dávek vyplacených žalované ad2) za období od 8/2016 do 9/ 2017 ve výši částka měsíčně. (z přehledu vyplacených dávek) Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného ad2) o výši pracovního příjmu zaměstnance, ze kterého vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba, společenský dům, příjmení jméno, PSČ obec jako kuchař. Jeho průměrný měsíční příjem za období od 1. 7. 2017 do 30. 9. 2017 činil částku částka. Z výplatního lístku za měsíc 9/ 2017 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částku částka (z potvrzení zaměstnavatele, výplatního lístku) Žalovaní na poskytnutou půjčku uhradili částku 82 906 Kč (z karty klienta)
7. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovaným dne 24. 10. 2017 částku 40 000 Kč, kterou se žalovaní zavázali žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem 48 měsíčních splátkách ve výši 3 279 Kč počínaje dnem 12. 12. 2017, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 12. 11. 2021. Dopisy ze dne 14. 1. 2019, 12. 2. 2019, 15. 3. 2019, 12. 4. 2019 a z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020 žalobkyně vyzývala žalované k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovaným nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěryschopnost žalovaných tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaní budou schopni spotřebitelský úvěr splácet z volných zdrojů ve výši 4 107 Kč, jak vyplývá z hodnocení klienta. Navíc ze žádosti žalovaného ad2) o odklad splátek ze dne 11. 2. 2019 vyplývá, že je žalovaný je dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Nezjišťovala řádně další výdaje žalovaných – náklady na telefon, internet, jiné půjčky apod. Nezjišťovala skutečnou částku na bydlení, nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie a jiné. Výše úvěru v daném případě činila 40 000 Kč a žalovaní měli tuto částku splácet po dobu 48 měsíců ve výši 3 279 Kč tak, aby zaplatili celkovou částku 157 392 Kč.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákona a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil především podle citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaných nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Výdaje žalovaných (např. na bydlení, obživu, energie) nebyly zjišťovány vůbec. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru ze dne 24. 10. 2017 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ust. § 2993 strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na poskytnuté plnění ve výši 40 000 Kč žalovaní uhradili částku 82 906 Kč. Soud proto žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.