Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 275/2020-70
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 1 250 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 3 147,61 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 242,88 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč za období od 11. 12. 2019 do 18. 11. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1 250 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 3 147,61 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 242,88 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč za období od 11. 12. 2019 do 18. 11. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 17. 7. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 3 750 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 242,88 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 3 147,61 Kč) a nákladů tohoto řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. B0014895317511042. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 2 500 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a smluvním úrokem z úvěru vrátit nejpozději dne 21. 9. 2018. Žalovaná však svou povinnost vrátit zápůjčku nesplnila. Dne 10. 12. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku vůči žalované na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 21. 1. 2020. V době tohoto postoupení činila celková hodnota pohledávky 7 199,43 Kč a skládala se z jistiny ve výši 2 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 002,25 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 142,47 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 250 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 301,83 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 2,89 Kč. V době od postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila, a to ani na předžalobní upomínku, která jí byla zaslána dne 23. 6. 2020.
2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr (zápůjčku) v souladu se stávající judikaturou žalobkyně ve svém podání ze dne 7. 1. 2020 uvedla, že žádnými důkazy prokazujícími ověření úvěruschopnosti žalované nedisponuje, a vzala žalobu zpět co do částky 4 397,61 Kč (tj. kapitalizovaného úroku ve výši 3 147,61 Kč a smluvní pokuty) s tím, že nadále požaduje pouze dlužnou jistinu, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení.
3. Soud přihlédl k dispozitivnímu procesnímu jednání žalobkyně, které učinila před prvním jednáním ve věci, a proto řízení ve vymezeném rozsahu žalobkyní zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 , 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “) - odst. I. výroku.
4. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila (zásilku si osobně převzala dne 18. 11. 2020). Předvolání k ústnímu jednání, které jí bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaná nepřevzala a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. považuje za doručené dne 12. 2. 2021 (pátek, pracovní den, § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaná byla řádně předvolána k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti.
5. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. B0014895317511042, na základě které byla žalované poskytnuta částka 2 500 Kč prostřednictvím bankovního převodu. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala uhradit do 21. 9. 2018 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 002,25 Kč a úrokem v sazbě 40 % p. a., svůj závazek však nesplnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 21. 1. 2020, které jí bylo zasláno doporučeně dne 23. 1. 2020. V době od postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila (v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Dne 24. 6. 2020 jí byla doporučeně zaslána výzva před podáním žaloby, datovaná dne 23. 6. 2020.
7. Podle ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ust. § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
11. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 2 500 Kč. Z obsahu provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj dluh byť jen částečně zaplatila, soud proto žalobě vyhověl v rozsahu po částečném zpětvzetí. Ode dne, kdy byl žalované doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaná s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od prvního dne prodlení žalované (odst. II. výroku). Ve zbývajícím rozsahu soud s ohledem na zastávaný právní názor žalobu zamítl (odst. III. výroku).
14. Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
15. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.
16. Pro úplnost odůvodnění soud považuje za vhodné uvést, že aktivní procesní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 9. 12. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2020.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 a ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když přihlédl k tomu, že řízení bylo z podstatné části zastaveno pro zpětvzetí žalobkyní a ve zbývající části byla žalovaná procesně úspěšnější než žalobkyně a náležela by jí tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odst. IV. výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.