Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
5 C 26/2021-12
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 4 677 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč,
s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 677 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč od 14. 3. 2020 do 27. 1. 2021 a z částky 780 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši 600 Kč na účet Okresního soudu v Benešově, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč, s 10,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 677 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč od 14. 3. 2020 do 27. 1. 2021 a z částky 780 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši 600 Kč na účet Okresního soudu v Benešově, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 780 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 897 Kč. Uvedla, že dne 9. 8. 2017 uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky anonymizováno smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované téhož dne zaslala na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 780 Kč do 13. 3. 2020. Žalovaná však poskytnutou zápůjčku řádně a včas neuhradila, dosud neuhradila nic. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutou zápůjčku řádně nesplatila, vznikla jí povinnost uhradit jistinu zápůjčky včetně poplatku za její poskytnutí a zákonného úroku z prodlení, dále povinnost uhradit účelně vynaložené náklady spojené s prodlením ve výši 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 897 Kč (žalobkyně se domáhala smluvní pokuty, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru), přičemž žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky upomínala, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaná se z ústního jednání omluvila. K věci uvedla, že si zápůjčku po dobu dvou let každý měsíc prodlužovala částkou 975 Kč a požádala o možnost rozložení úhrady do splátek. V dalším bylo její podání neurčité.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek zjistil, že dne 9. 8. 2017 uzavřela žalovaná se žalobkyní (prostřednictvím její webové stránky) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala ji žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 780 Kč nejpozději do 8. 9. 2017 Součástí smlouvy o zápůjčce byly dle jejího článku II bodu 2.1 i obchodní podmínky žalobkyně včetně sazebníku. Z výpisu z účtu žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne 9. 8. 2017 převedla částku zápůjčky na účet žalované. Z upomínek ze dne 20. 3. 2020, 27. 3. 2020 a 3. 4. 2020 a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované tři upomínky k plnění a předžalobní výzvu.
4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 9. 8. 2017 smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku spolu s poplatkem za její poskytnutí vrátit do 8. 9. 2017. Žalovaná sjednanou částku řádně a včas nevrátila, přestože byla opakovaně upomínána, dosud nezaplatila nic. Úvěruschopnost žalované žalobkyně nijak nezkoumala.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. , občnský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru) ze dne 9. 8. 2017 je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované danou zápůjčku splatit. Zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě nijak netvrdila ani neprokazovala. Své možnosti obdržet od soudu odpovídající poučení v uvedeném smyslu se neúčastí na jednání dobrovolně vzdala.
17. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).
19. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 3 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku nic nezaplatila (žalovaná netvrdila, ani nedoložila, že by nějakou částku uhradila), má povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud neshledal důvody pro rozložení úhrady peněžitého plnění na splátky, neboť přihlédl k nízké výši žalované částky a skutečnosti, že žalovaná své poměry nijak nedoložila. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů spojených s upomínáním soud žalobu zamítl, neboť mají oporu v neplatné smlouvě (jistina, smluvní pokuta a náklady spojené s upomínáním), nebo nejsou dány s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení (úroky z prodlení).
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
21. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl, vzhledem k výši zápůjčky (3 000 Kč) a výši poplatků na vymožení pohledávky (2 500 Kč), vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v souladu s položkou 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona obec národní rady číslo Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ Sazebník“), do výše položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, tj. do výše 1 000 Kč. Žalobkyně je tak povinna doplatit na účet Okresního soudu v Benešově částku 600 Kč v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti výrokům I, II a III rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti výroku IV rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).