Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 293/2020-66

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7.788,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.600 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4.188,43 Kč

se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 806,96 Kč,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.644,49 Kč od 21. 1. 2020 do 26. 10. 2020 a

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.044,49 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,

se smluvním úrokem kapitalizovaným částkou 1.990,42 Kč a

se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4.644,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.600 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 4.188,43 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 806,96 Kč,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.644,49 Kč od 21. 1. 2020 do 26. 10. 2020 a</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.044,49 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>se smluvním úrokem kapitalizovaným částkou 1.990,42 Kč a</b> <b>se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4.644,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 a doplněným podáním doručeným zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 7.788,43 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 4.644,49 Kč od 5. 12. 2017 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 806,96 Kč a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem v sazbě 29 % ročně z částky 4.644,49 Kč od 7. 8. 2018 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1.990,42 Kč a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení). Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ Smlouva“), jejíž součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala při sjednávání Smlouvy v intencích ustanovení a násl. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady v části označené jako„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost potvrzuje i Smlouva, podle níž zákazník„ potvrzuje, že anonymizováno před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací poskytnutých od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty“. Dle Smluvních podmínek„ zákazník prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku“, právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla důvod o údajích poskytnutých žalovaným pochybovat. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit a dále jí zaplatit úrok ve výši 799 Kč (v sazbě 29 % ročně), odměnu za zpracování a doručení ve výši 1.889 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 1.952 Kč (dále společně jen„ poplatek“). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2018. Sjednané částky žalovaný nehradil řádně a včas a za dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 2.400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 1. 2020. V době postoupení pohledávky činila pohledávka 12.688,43 Kč a skládala se z navýšení účtovaného právní předchůdkyní žalobkyně, které však žalobkyně nepožaduje, z dlužné jistiny ve výši 4.644,49 Kč a dlužného poplatku ve výši 3.143,94 Kč. Příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. V době od postoupení pohledávky již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. , (dále jen „“), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 26. 10. 2020). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. považuje za doručené dne 25. 1. 2021. Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Soud tudíž v souladu s ust. rozhodl bez přítomnosti žalovaného, přičemž dokazování provedl především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ( ):

3. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému částku 6.000 Kč v hotovosti a žalovaný se tuto částku zavázal společně s poplatkem ve výši 4.640 Kč splatit v 45 týdenních splátkách po částce 237 Kč (poslední splátka měla činit 212 Kč). Dle textu Zákaznické karty ze dne 25. 9. 2017 byl žalovaný v době uzavření smlouvy svobodný, nevyživoval žádné osoby, měl učňovské vzdělání a bydlel v nájmu. Byl zaměstnán jako skladový pracovník ve právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 16.873 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji ve výši 10.000 Kč; z toho 1.300 Kč měsíčně činily splátky zápůjčky u jiné společnosti. Údaje uvedené žalovaným byly dle sekce„ Ověřené dokumenty“ ověřeny z pracovní smlouvy ze dne 18. 11. 2014 a výplatních pásek za období číslo. Podpisem zákaznické karty žalovaný mimo jiné prohlásil, že ke dni podpisu nepodal insolvenční návrh, v souvislosti s jeho osobou nebylo zahájeno insolvenční řízení a není proti němu veden výkon rozhodnutí ani exekuční řízení. Dále prohlásil, že reálně disponuje uvedeným příjmem a v souvislosti se svou žádostí o zápůjčku nezamlčel žádný podstatný údaj. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas a za dobu trvání smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 2.400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka vůči žalovanému s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně datovaným ke dni 20. 1. 2020 a odeslaným doporučeně dne 14. 2. 2020. V době po postoupení pohledávky již žalovaný na svou pohledávku ničeho nezaplatil (v průběhu řízení byl procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal nic jiného).

4. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ust. § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6.000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázala vrátit včetně poplatku v celkové výši 4.640 Kč v 45 týdenních splátkách. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího (právní předchůdkyně žalobkyně) bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že úvěrující posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) pouze na základě obsahu zákaznické karty žalovaného, aniž by žalobkyně prokázala, že žalovaný k tomu doložily, které měly osvědčit pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě, soud proto nemohl ověřit pravdivost těchto údajů. Výdaje žalovaného pak nebyly zkoumány vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně se zde spokojila pouze s odhadem celkové sumy výdajů, aniž by žádala jejich upřesnění či podložení listinami. Za těchto okolností má soud rozdíl od argumentace žalobkyně za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v postavení odborníka (podnikatele) svým povinnostem nedostála, neboť nelze za řádné posouzení úvěruschopnosti považovat pouhé„ spolehnutí se“ na skutečnosti tvrzené žalovaným, jak na ně odkazovala žalobkyně v žalobě. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost uložená spotřebiteli však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Podnikatel – úvěrující se nemůže zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že úvěrující nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. o spotřebitelském úvěru a nemohl si být jist, že úvěr bude spotřebitelem řádně splácen. Za takové situace by tak obezřetný úvěrující nemohl spotřebiteli předmětný úvěr poskytnout. Následkem nesplnění uvedené povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně je potom podle citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost uzavřené smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nelze ji konvalidovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení.

13. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 6.000 Kč a v průběhu splácení žalovaný zaplatil celkem 2.400 Kč (žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil více). Soud proto žalobě vyhověl v částce odpovídající rozdílu mezi poskytnutou výší finančních prostředků a částkou, kterou žalovaný uhradil, tedy v částce 3.600 Kč. Tato částka byla žalobkyni přiznána vzhledem k aktivní procesní legitimaci, která byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020. Ode dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , a to od prvního dne prodlení žalovaného. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku. (výrok I.)

14. S ohledem na výše uvedený zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části týkající se částky 4.188,43 Kč se smluvním úrokem a částí zákonného úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku II., jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně úspěšnější než žalobkyně a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.