Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 402/2020-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci
pro 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 094 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 094 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období od září 2019 do ledna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020, což činí 60,29 Kč.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že požadované koncesionářské poplatky za televizní vysílání v rámci domácnosti řádně hradí ze svého účtu, a to po celou dobu stejným způsobem, což rovněž sdělil žalobkyni dopisem (odpovědním formulářem žalobkyně), na který však žalobkyně nijak nereagovala.
3. Žalobkyně na svých žalobních tvrzeních setrvala, jelikož platby deklarované žalovaným neeviduje, žalovaný žalobkyni navzdory obdržené výzvě k úhradě nekontaktoval ani se nesnažil situaci řešit, čímž mohl soudnímu řízení předejít.
4. Prvního jednání se účastníci nezúčastnili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Jelikož žalovaný byl evidován jako odběratel elektrické energie a nebyl žalobkyní nalezen mezi plátci televizních poplatků, vyzvala žalobkyně dne 29. 5. 2019 žalovaného k podání přihlášky k úhradě televizního poplatku s uvedením kódu číslo nebo k objasnění důvodu, proč televizní poplatky nehradí s poučením, že pokud v dané lhůtě svou povinnost nesplní, bude žalobkyně považovat žalovaného za poplatníka a zařadí ho do evidence poplatníků. Výzva byla žalovanému doručena dne 7. 7. 2018 (prokázáno výzvou ze dne 29. 4. 2019 a přiloženou dodejkou). Žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně tedy v srpnu 2019 zařadila žalovaného do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitele televizního přijímače, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 29. 8. 2019 s tím, že od září 2019 bude žalovanému předepsán televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství na účet žalobkyně č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo (prokázáno sdělením ze dne 29. 8. 2019). Dne 24. 10. 2018 žalobkyně vyzvala žalovaného ke sdělení důvodu, proč nehradí televizní poplatky (prokázáno výzvou ze dne 24. 10. 2018). Jelikož žalovaný předepsané poplatky řádně neuhradil, byl žalobkyní opakovaně k úhradě vyzván, a dopisem ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5 2020 a ze dne 15. 7. 2020. Součástí výzev je i výpis detailu dluhu žalovaného na těchto poplatcích. Výzvy byly žalovanému zaslány na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků dne 18. 3. 2020, dne 29. 6. 2020 a dne 20. 7. 2020, žalovaný si však zásilky v úložní době na doručovací poště nevyzvedl (prokázáno výzvou ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5 2020 a ze dne 15. 7. 2020 a přiloženými dodejkami). Výpisy ze svého účtu č. bankovní účet za období od 27. 8. 2019 do 25. 1. 2020 žalovaný doložil soudu, že uhradil na účet žalobkyně č. bankovní účet částku 135 Kč dne 15. 9. 2019, dne 15. 10. 2019, dne 15. 11. 2019, dne 13. 12. 2019 a dne 15. 1. 2020, ve všech případech pod variabilním symbolem číslo (prokázáno výpisy z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 27. 8. 2019 do 25. 1. 2020).
6. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, se žalovaný jako fyzická osoba, která je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje za poplatníka televizního poplatku, neboť žalobkyni ani po písemné výzvě nesdělil opak, ačkoli o následcích neprokázání opaku byl žalobkyní poučen. Tento poplatek je žalovaný povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1 , 2 citovaného zákona). Žalovaný však svou zákonnou povinnost nesplnil a žalobkyni tak dluží za měsíce září 2019 až leden 2020 celkovou částku 675 Kč (tj. za 5 měsíců po 135 Kč). V řízení bylo sice prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni v období září 2019 až ledna 2020 částku v celkové výši 675 Kč, veškeré platby však byl uhrazeny pod jiným variabilním symbolem, než který byl žalobkyní žalovanému přidělen a oznámen ve výzvě k přihlášení poplatníka i v následném dopise, kterým byl žalovaný informován o zařazení do evidence poplatníků televizního poplatku. V řízení nebyl tedy právní titul těchto plateb objasněn. Pokud tyto platby byly učiněny bez právního důvodu, mohlo na straně žalobkyně vzniknout bezdůvodné obohacení, žalovaným však v řízení námitka započtení vznesena nebyla, ani nebylo v řízení doloženo, že by se žalovaný započtení těchto plateb na svůj dluh domáhal nějakým způsobem již dříve, neboť dopis (odpovědní formulář) kterým měl žalovaný reagovat na výzvu žalobkyně, nebyl soudu doložen. Nic však nebrání žalovanému, aby uplatnil nárok na započtení pohledávek přímo u žalobkyně. Jelikož je žalovaný s úhradou poplatků v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku , a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby 15. 10. 2020, když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 60,29 Kč.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně měla ve sporu plný procesní úspěch, a přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (vyjádření k odporu žalovaného) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 200 Kč ke dvěma úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH ve výši 294 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 094 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.