Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 336/2020-42
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Bastlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky, se sídlem ulice a číslo, obec a číslo - část obce na nákladech řízení částku
1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky, se sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] - [část obce] na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi žalovaným a právnická osoba příjmení p.l.c. (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ačkoliv se žalobkyně domáhá úhrady dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené s žalovaným v elektronické podobě, soudu nebyla tato smlouva předložena. Předloženo bylo pouze prohlášení pro nového klienta, které má prokazovat uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Prohlášení neobsahuje podpis ani jedné smluvní strany. Dne datum předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně následně fakturou číslo ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 500 Kč a poplatku 720 Kč, celkem k úhradě 2 220 Kč nejpozději do datum. Žalovaný lhůtu splatnosti nedodržel a peněžní prostředky nevrátil. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani k předžalobní upomínce ze dne datum. Žalobkyně se domáhá úhrady pouze poskytnuté jistiny zápůjčky ve výši 1 500 Kč, bez sjednaného poplatku.
4. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. smlouva o spotřebitelském úvěru v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od datum do datum. V souladu s ustanovením § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v elektronické podobě vyžaduje, aby toto právní jednání bylo jednajícími podepsáno způsobem upraveným zvláštním zákonem, kterým je zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Žalobkyně soudu nijak nedoložila, že by smlouva o zápůjčce byla oběma smluvními stranami řádně podepsána, smlouvu tak nelze považovat za platné právní jednání. S ohledem na uvedené je smlouva neplatná, když k neplatnosti soud přihlédl v souladu s § 588 o. z. i bez návrhu pro rozpor s veřejným pořádkem.
5. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. Z důvodu výše vyslovené neplatnosti smlouvy ex-tunc tak v úvahu přichází vyhovění žaloby v rozsahu, ve které je žalovaný povinen v souladu s § 2991 o. z. vrátit vzniklé bezdůvodné obohacení, neboť peněžními prostředky disponoval bez platného právního důvodu. Jelikož výše bezdůvodného obohacení odpovídá žalované částce, soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena, požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.