Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 305/2020-36

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 45 320 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 20 720 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky 20 720 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalovaném jako právní nástupce právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem ulice a číslo, obec – obec zaplacení částky částka celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne datum mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši částka. Tuto částku žalovaný převzala při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit s spolu s částkou částka představující kapitalizovaný úrok z půjčky ve výši 23,72%, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce částka Tyto měl splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední uhradil dne datum Celkem uhradil částka. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a poplatku za administrativní činnost částka a hotovostní inkaso částka, dále úrok v kapitalizované výši částka za období od datum a úrok z prodlení částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. K postoupení obou pohledávek na žalobkyni došlo dne datum a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem z téhož dne.

2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručitelnost zrušen. Ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž žalobkyně předem omluvila svoji neúčast a žalovaný se bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust.

3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa, na jejímž základě měla společnost poskytnout žalovanému částku částka, jejíž převzetí v hotovosti stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v celkové částce 48 720 spolu s úrokem v částce částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a nákladů za hotovostní výběr splátek částka Tyto měl splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 2 podmínek. Výše úroku činila dle bodu 1.4. smlouvy 23,72 % Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.

4. Součástí smluvní dokumentace byla zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v den uzavření smlouvy. Právní předchůdkyní žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měl žalovaný bydlet s rodiči, neuvedl jiný závazek ze spotřebitelského úvěru u pr. předchůdkyně či jinde, za zaměstnavatele označil právnická osoba, kde byl zařazen jako výrobní dělník. Výše příjmů byla zjištěna v částce částka a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky. Výdaje činily celkem částka a sestávaly z nákladů bydlení částka, osobních výdajů 4 200. Výše použitelného příjmu byla v tomto případě vypočtena na částka.

5. Žalobkyně k tomuto doložila kopii tří výplatních pásek, jejíž údaje nejsou v této podobě čitelné, na jednom z těchto dokladů lze přečíst zřejmě toliko částku částka, na třetím z dokladů dole je patrná částka toliko čtyř cifer, což by znamenalo výsledný příjem pod 10tis. Kč. Žalobkyně však jednání přítomna nebyla, proto soud neměl možnost ani případné výzvy k vysvětlení či doložení čitelné verze dokladu.

6. Z úřední činnosti soudu vyplývá (lustrum věcí žalovaného v rejstříku„ C“), že od roku 2018 do r. 2020 bylo vůči žalovanému uplatněno cca 11 žalob o zaplacení. Z těchto je podstatné, že ve věci pod sp.zn. uplatnila žalobkyně právnická osoba vůči žalovanému žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Dle rozsudku v této věci ze dne 13.12.2019 č.j. -56 soud zjistil, že uvedený dluh vznikl ze závazku uzavřeného se žalovaným již dne datum, kdy mu byl poskytnut úvěrový limit částka, který měl splácet částkou částka měsíčně od datum a již dne datum byl v prodlení, ač úvěr byl zesplatněn až k datum. V dalším případě z rozsudku zdejšího soudu ze dne 27.5.2019 č.j. -23 bylo zjištěno, že právnická osoba uplatnila proti žalovanému žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž smlouva, o níž byl závazek opřen, byla uzavřena dne datum a žalovanému poskytnut úvěr částka, kde měsíční splátky činily částka a již dne datum došlo k zesplatnění pro prodlení.

7. Mezi právnická osoba anonymizována tři slova, IČO a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou z téhož dne vyzýván k zaplacení dluhu z této smlouvy do 10 dní od doručení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis mu byl doručován dne datum dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a podacího lístku pošty.

8. Žalobkyně se jednání neúčastnila, ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného oba závazky splácet absencí při jednání ve věci samé zmařila případnou poučovací povinnost soudu podle či 3 , kterou soud plní pouze při jednání.

9. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen o.z.) a o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.).

10. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a poplatku ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne datum, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele příjmení jméno příjmení jméno dle a násl. z.č.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky. S ohledem na citované ustanovení o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , tak Ústavního soudu pod sp. zn. , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z. č. , dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR-Finance s. r. o. proti GK, C -679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 /48/ musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

18. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatel prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. a Nejvyššího správního soudu sp.zn. kdy uvedl, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

19. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

20. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25.7.2018 sp.zn. takto:„ pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

21. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z údajů získaných od žalovaného, které nijak neověřovala a které již samy o sobě vzbuzují pochybnosti. Pouhým porovnáním příjmů a výdajů, kdy strana aktiv je vzhledem k doloženým výplatním páskám možná vůbec nepřesná, byl učiněn závěr o použitelných příjmech žalovaného v částce 4 291 Kč, které by byly u takto zjištěného příjmu hraniční pro splátky cca 3 360 Kč měsíčně (tj. 840*4). Žalovaný sice uvedl, že jiné závazky v tomto období nemá. Z úřední činnosti soudu však již žalovaný dle pořízeného lustra žalob je osobou značně zavázanou, avšak podstatné pro toto řízení je, že tomu tak bylo nikoliv v nepatrné výši v době sepisu předmětné úvěrové smlouvy. V této době z obou citovaných závazků výše činily měsíční splátky částka a závazek u právnická osoba byl již rok zepslatněn, tudíž mohlo být prostým ověřením této skutečnosti v registru dlužníků patrné, že úvěrové možnosti, zejména tedy schopnost úvěr splácet je u žalovaného pochybná. Vzhledem k těmto zjištěním soud postrádá jakoukoliv aktivitu úvěrující při ověření těchto údajů zmiňovanou v obou rozhodnutích, a to i ověření přístupných registrů dlužníků či úvěrů, zejména však závěr o spolehlivém zjištění schopnosti žalovaného závazek splatit. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, uzavřel soud, že v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když absencí při jednání zmařila i možnost případné výzvy k doplnění důkazů či tvrzení dle a 3 . Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. o.z. ve spojení s ust. o.z.

22. Převzala-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku částka a uhradila dosud dle tvrzení v žalobě částka, zbývá proto k úhradě částka. Součástí tohoto plnění stanovil soud úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v požadované výši od prvního dne po splatnosti tohoto dluhu, za který soud dle listin předložených žalobkyní považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum doručované dne datum, ve kterém byla lhůta k plnění 10 dnů, tj. nejdříve od datum (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl (výrok II).

23. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle

24. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků a úroků z prodlení dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je v převážné části cca 54% (z celkové částky okolo 53 tis. Kč), žalovanému náklady řízení nevznikly, rozhodl proto jako ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.