Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 167/2020-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 67 497,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 810 Kč a úrok z prodlení z částky 10 810 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 56 687,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 751,82 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 23 166 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 810 Kč a úrok z prodlení z částky 10 810 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 56 687,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 751,82 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 23 166 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 6. 2. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 23. 9. 2020, domáhala se žalobkyně po žalovaném, aby jí zaplatil částku 67 497,77 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 29 561,82 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 23 166 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení. V odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že dne 21. 5. 2019 uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“), dle které žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 37 041 Kč (20 000 Kč jistina a 17 041 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným uhrazena v 72 splátkách ve výši 514 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN činila 38,64 % ročně. Žalobkyně a žalovaný si dále k žádosti žalovaného ujednali doplňkové služby, a sice doplňkovou inkasní službu dle smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy Smlouvy, a doplňkovou službu anonymizováno dle smlouvy o zřízení doplňkové služby anonymizováno, jakožto nepovinné přílohy Smlouvy. Žalovaný měl měsíčně hradit za výkon inkasní služby částku 82 Kč (celkem 66 splátek) a za výkon doplňkové služby anonymizováno částku 269 Kč (celkem 66 splátek), kdy tyto měsíční platby byly splatné spolu s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Celkově byl žalovaný povinen hradit žalobkyni částku 865 Kč měsíčně. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou v celkové výši 865 Kč, jež byla splatná dne 15. 12. 2019, přičemž celkem uhradil 6 splátek v celkové výši 5 190 Kč. Na základě porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 12. 2019 a vyzvala jej k úhradě dlužné splátky a dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaný však zůstal nečinný, proto žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5. 1. 2020 s výzvou k úhradě dlužné splátky včetně sankce za zaslání první upomínky ve výši 300 Kč a sankce za zaslání této druhé upomínky ve výši 500 Kč. Navíc žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud své splatné závazky nevyrovná, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. Žalovaný na upomínky nereagoval, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 1. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 67 583,64 Kč, která se skládala z těchto položek: jistina úvěru 19 174,55 Kč, úroky 14 779,95 Kč, zbylá část doplňkové inkasní služby 5 412 Kč, zbylá část doplňkové služby anonymizováno 17 754 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokuta za prodlení úvěru 70,61 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 5,25 Kč, smluvní pokuta 9 587,27 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit dlužnou částku do 4. 2. 2020, což neučinil. Žalobkyně proto uplatnila touto žalobou požadavek na zaplacení částky 67 497,77 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (70,61 Kč) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (5,25 Kč), taktéž zohlednila platbu žalovaného ve výši 10 Kč (kterou započetla na úroky), a dále požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 29 561,82 Kč zahrnující zbylou část jistiny (19 174,55 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (9 587,27 Kč) od 5. 2. 2020 do zaplacení, jakož i požadavek na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 23 166 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 5 412 Kč, tj. zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobkyně z inkasní služby, a dlužnou částku 17 754 Kč, tj. zbylou část doplňkové služby anonymizováno představující dohodnutou škodu žalobkyně z doplňkové služby anonymizováno, a to vše od 5. 2. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 7. 12. 2020 a o věci rozhodl dne 17. 12. 2020, a to v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “); vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil a současně ani nepožádal o odročení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, učinil soud následující skutková zjištění:
5. Z kopie listin y nazvané„ RE: návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru“ vyplývá, že se jedná o e-mailovou komunikaci mezi uživateli email a email, přičemž původní e-mail ze dne 20. 5. 2019 od email adresovaný email obsahoval návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kdy tento návrh smlouvy nebyl opatřen podpisem žalobkyně ani žalovaného. Na uvedený e-mail ze dne 20. 5. 2019 odpověděl uživatel email e-mailem ze dne 21. 5. 2019, ve kterém bylo uvedeno„ S Vámi zaslaným návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo souhlasím bez výjimek. jméno příjmení“. Z návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel uzavírají elektronicky smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč ve formě úvěru tak, že částka 10 358 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, částka 5 642 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně jako poskytovatele úvěru spojené s vyřízením úvěru (specifikované v bodu 4.8. Smlouvy). Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 37 041 Kč (20 000 Kč jistina a 17 041 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným uhrazena v 72 splátkách ve výši 514 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23 % ročně, RPSN činila 38,64 % ročně. Smluvní strany sjednaly také doplňkové služby, a to na základě smluv, jež tvoří přílohy ke Smlouvě, a to doplňkovou inkasní službu (příloha číslo) a doplňkovou službu anonymizováno (příloha číslo) spočívající v možnosti odkladu splátek, přerušení splácení v případě úrazu, nemoci, hospitalizace nebo ztráty zaměstnání. Za inkasní službu se žalovaný zavázal platit měsíčně poplatek ve výši 82 Kč a za službu anonymizováno měsíčně poplatek ve výši 269 Kč (možnost odkladu splátek 61 Kč, možnost přerušení pro nemoc 104 Kč, možnost přerušení pro ztrátu zaměstnání 104 Kč). Poplatky byly splatné spolu s měsíční splátkou úvěru. Celkově se žalovaný zavázal splácet měsíčně žalobkyni 865 Kč. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Za zaslání první písemné upomínky k úhradě dluhu byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč, za zaslání druhé písemné upomínky poplatek ve výši 500 Kč.
6. Z přílohy číslo ke Smlouvě bylo zjištěno, že obsahuje vyplněný dotazník k posouzení bonity žalovaného jako spotřebitele a žadatele o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, jakož i prohlášení žalovaného, že veškeré údaje a informace, které poskytl žalobkyni před uzavřením Smlouvy pro potřeby posouzení žádosti, jsou úplné, pravdivé a odrážejí jeho aktuální finanční, životní a zdravotní situaci. V dotazníku je mj. uvedeno, že žalovaný je ženatý, nemá žádnou vyživovanou osobu, je majitelem účtu č. bankovní účet vedeného právnická osoba Zaměstnavatelem žalovaného je právnická osoba v obec, a to od června 2018, kdy se jedná o hlavní pracovní poměr v dělnické profesi uzavřený na dobu určitou. Výše příjmu žalovaného ze závislé činnosti činí částka (měsíčně), příjem jeho manželky činí 15 000 Kč (měsíčně), náklady na žalovaného činí 3 800 Kč (měsíčně), náklady na jeho manželku činí 1 200 Kč (měsíčně), náklady na bydlení činí 4 000 Kč (měsíčně). V přehledu závazků žalovaného je uvedeno: sportovní sázky ve výši 650 Kč (měsíčně). Dále z dotazníku (rubrika„ Vyhodnocení úvěruschopnosti“) vyplývá, že měsíční příjmy žalovaného činí celkem 16 511 Kč, příjem jeho manželky činí 15 000 Kč měsíčně, jeho měsíční závazky činí celkem 9 000 Kč (po započtení splátek dle Smlouvy ve výši 865 Kč) a měsíční zůstatek činí celkem 5 996 Kč, s tím, že sportovní sázky představují rozdíl mezi odeslanými a přijatými finančními prostředky ze sázkového účtu žalovaného, které jsou viditelné na výpisu z jeho bankovního účtu, přičemž případné jednorázové závazky žalovaného viditelné na výpisu z jeho bankovního účtu v odchozích platbách nebyly započítány, neboť se jedná o doplatky zbývajících částí jistin úvěrů, tzv. mikropůjček.
7. Ze souhlasu s inkasem (z přehledu souhlasů s inkasem/SIPO) soud zjistil, že žalobkyně eviduje ve své databázi nový souhlas žalovaného, aby ve prospěch jejího účtu bylo prováděno inkaso ve výši 2 595 Kč (limit) v době od 21. 5. 2019 bez omezení.
8. Z kopie detailu pohybu – bezhotovostní příjem ze dne 21. 5. 2019 vyplývá, že dne 21. 5. 2019 byla z účtu žalovaného (číslo bankovní účet) na účet žalobkyně (číslo bankovní účet) převedena částka 10 Kč, kdy se jednalo o sjednanou verifikační platbu k úvěru číslo.
9. Z kopie detailu pohybu – platby převodem uvnitř banky ze dne 21. 5. 2019, detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 21. 5. 2019 a z potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 21. 5. 2019 vyplývá, že z účtu žalobkyně (číslo bankovní účet) na účet číslo bankovní účet (název protiúčtu žalobkyně) byla platbou převodem uvnitř banky dne 21. 5. 2019 zaúčtována částka 10 358 Kč na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne 6. 5. 2019, další částku ve výši 5 642 Kč žalobkyně převedla dne 21. 5. 2019 na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet a částku ve výši 4 000 Kč započetla na náklady spojené s vyřízením úvěru dle bodu 4.8. Smlouvy.
10. Z návrhu/smlouv o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 5. 2019 včetně příloh (přílohy číslo až 7, žádost o zřízení inkasní služby a doplňkové služby anonymizováno, souhlas s inkasem), z detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 7. 5. 2019 a z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 5. 2019, sjednané mezi žalobkyní a žalovaným o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč (bezhotovostní převod dne 7. 5. 2019 na účet žalovaného) a částku 2 000 Kč si ponechala na své náklady spojené s úvěrem.
11. Z kopie potvrzení o úhradě dluhu ze dne 21. 5. 2019 vyplývá, že žalobkyně informovala žalovaného, že dne 21. 5. 2019 došlo ke splacení úvěru číslo s tím, že žalovaný nemá vůči žalobkyni žádné závazky plynoucí z úvěrové smlouvy číslo.
12. Z kopie upomínky číslo ze dne 20. 12. 2019 a z kopie upomínky číslo ze dne 5. 1. 2020 včetně poštovních podacích archů soud mj. zjistil, že žalobkyně na základě Smlouvy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši 865 splatné 15. 12. 2019, včetně poplatků za upomínky ve výši 300 Kč (první upomínka) a 500 Kč (druhá upomínka).
13. Z kopie dopisu ze dne 21. 1. 2020 sepsaného advokátem žalobkyně, plné moci advokáta a poštovního podacího archu ze dne 21. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr dle Smlouvy zesplatnila, současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 67 583,64 Kč ve lhůtě 14 dnů od data vystavení tohoto dopisu. Dopis odeslán žalovanému jako doporučené psaní dne 21. 5. 2020.
14. Z kopie výpisu ze seznamu vedeného Českou národní bankou o nebankovních poskytovatelích spotřebitelského úvěru ke dni 17. 5. 2018 vyplývá, že žalobkyně je registrovaným poskytovatelem nebankovních úvěrů.
15. Z kopie výpisu z insolvenčního rejstříku ohledně žalovaného vyplývá, že insolvenční řízení ve věci žalovaného jako dlužníka, vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka, bylo pravomocně skončeno dne datum (usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení).
16. Ze scanu číslo obč. průkazu vyplývá, že se jedná o občanský průkaz žalovaného.
17. Z kopie výpisu z registru neplatných dokladů vyplývá, že občanský průkaz žalovaného číslo nebyl nalezen v databázi jako neplatný doklad.
18. Z kopie výplatního lístku žalovaného za březen 2019 u anonymizováno bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného za březen 2019 činila 16 142 Kč.
19. Z kopie výpisu z bankovního účtu žalovaného za duben 2019 vyplývá, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. bankovní účet, vedeného u právnická osoba Počáteční zůstatek na tomto účtu žalovaného činil minus 40,86 Kč, konečný zůstatek pak činil minus 170,73 Kč.
20. Z listin y označené jako Scoring bylo zjištěno, že u žalovaného je v části Primární kontrola výsledné skóre lustrace C, hodnocení osoby D, přičemž vysvětlivky hodnocení nejsou obsaženy.
21. Z ostatních provedených listinných důkazů (kopie znaleckého posudku číslo 2018 ze dne 7. 5. 2018, dvě auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ číslo (právní rozbor), výpis z obchodního rejstříku týkající se právnická osoba, metodiky a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, kopie tří ISO certifikátů z 22. 3. 2018, kopie dopisu ČNB z 18. 11. 2019, kopie článku„ Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček …„) soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla rozhodná pro posouzení této věci.
22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
26. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
28. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
29. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
30. Po právním posouzení skutkového stavu (skutkových zjištění shora uvedených) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a spotřebitelem byla dne 21. 5. 2019 uzavřena smlouva obsahově naplňující znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Ve smlouvě byl sjednán úvěr ve výši 20 000 Kč, ve skutečnosti však žalobkyně vyplatila žalovanému na její účet pouze částku ve výši 5 642 Kč a částku ve výši 10 358 Kč použila na úhradu dřívějšího závazku žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 6. 5. 2019. Zbývající částku ve výši 4 000 Kč si žalobkyně ponechala na úhradu úvěrových nákladů. Součástí Smlouvy bylo rovněž ujednání o doplňkových službách, a to smlouva o inkasní službě spočívající v tom, že žalobkyně bude splátky úvěru inkasovat přímo z účtu žalovaného, a dále služba nazvaná anonymizováno, která umožňovala žalovanému v průběhu trvání smluvního vztahu požádat o odklad či přerušení splátek. Úvěr ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 17 041 Kč a cenu za doplňkové služby se žalovaný zavázal splatit v 72 měsíčních splátkách v celkové výši po 865 Kč, přičemž dobrovolně uhradil žalobkyni jen 5 190 Kč. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto musel Smlouvu posoudit v intencích ustanovení § 86 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Podle citovaného ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
31. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela mimo jiné z údajů uvedených v dotazníku vyplněném žalovaným a z žalovaným předložených listin. Žalovaný doložil výplatní lístek za březen 2019 a výpis ze svého bankovního účtu za duben 2019. Žalobkyně vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k její životní situaci stanovila další výdaje žalovaného dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení životních nákladů spotřebitele) částkou 3 800 Kč měsíčně a částkou 1 200 Kč na manželku a vyhodnotila žalovaného jako spotřebitele schopného splácet úvěr, když u žádného z koeficientů DTI (debt to income) a DSTI (debt service to income) nedošlo k jeho překročení, a tudíž neexistovala pochybnost, že žalovaný s pravidelným příjmem (mzdou) 16 511 Kč měsíčně nebude úvěr splácet. Soud však na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno učinit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšla žalobkyně pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje náležitě ověřila; nezkoumala typ bydlení, skutečné náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení. Nezabývala se jeho vyživovacími povinnostmi, ačkoli z insolvenčního rejstříku vyplývá, že v roce 2012 měl žalovaný vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, vycházela z matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (koeficientů) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, které se jeví jako málo věrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, především ohledně nákladů na bydlení; nebyly ověřeny příjmy manželky žalovaného. Pokud jde o výdaje žalovaného na úhradu jeho závazků, včetně dalších úvěrů či zápůjček peněžních prostředků, pak je evidentní, že žalobkyně nevěnovala náležitou pozornost informacím obsaženým ve výpisu z bankovního účtu žalovaného za duben 2019. Nelze pak přehlédnout, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr za situace, kdy již žalovaný vůči ní měl existující závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 6. 5. 2019 Tyto skutečnosti vedou soud k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného správně, respektive nesplnila svou povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, a tím porušila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání ve smyslu § 580 o. z. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to v horizontálních sporech. Existuje totiž nebezpečí, že spotřebitel se zejména z důvodu nevědomosti nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně, z čehož vyplývá, že by spotřebitele nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (viz mj. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 202/2018 ). V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 21. 5. 2019 jsou pak neplatná i vedlejší smluvní ujednání.
32. Plnila-li žalobkyně žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru částku 10 358 Kč (na úhradu předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne 6. 5. 2019) a další částku ve výši 5 642 Kč, tj. celkem 16 000 Kč, přičemž, jak sama žalobkyně v řízení tvrdila, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 5 190 Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 10 810 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky, tedy rozdíl mezi částkou 16 000 Kč a částkou 5 190 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z., zavázal jej soud podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 10 810 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně nemá právo na zaplacení jistiny ve výši 8 364,55 Kč, úroků ve výši 14 769,95 Kč, poplatku za upomínání ve výši 800 Kč, poplatku za inkasní službu ve výši 5 412 Kč, poplatků za doplňkovou službu anonymizováno v celkové výši 17 754 Kč, smluvní pokuty ve výši ve výši 9 587,27 Kč, tj. celkem 56 687,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 751,82 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 23 166 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení (výrok II. rozsudku).
33. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Protože žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, měl by právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
34. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 , část věty před středníkem, o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Okresního soudu v Karviné, písemně. O odvolání rozhodne Krajský soud v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (na exekuci).