Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 307/2020-15
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno Balcar ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 15.721,55 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 9.386 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5.377,39 Kč od datum do zaplacení, b) částku ve výši 6.335,55 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 9.386 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5.377,39 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 6.335,55 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 15.721,55 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, v písemné formě smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 10.000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 963 Kč, sazbu úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.500 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18.186 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč. Žalovaný však sjednané částky neuhradil řádně a včas. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila 9.386 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Žalobcem je v souladu s článkem V. smlouvy o úvěru uplatňována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 9.386 Kč, ohledně které je dlužník v prodlení, za dobu od datum do datum. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činí 675 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena takto: 0,001 x číslo x 675 = 6.335,55 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právnická osoba postoupena nejprve dne datum právnická osoba, která jej následně dne datum postoupila žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému vždy písemně oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu předžalovbní upomínkou odeslanou dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávek. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
5. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
8. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný tuto skutečnost ostatně ani nerozporoval. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2.252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.