Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
15 C 177/2020-36
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 7 745 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 745 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 745 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 745 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 745 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala
po žalovaném zaplacení částky 7 745 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne
datum. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 5 200 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru
ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 040 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok
ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až
do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit
z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Celková výše úroků tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 3 350 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní
a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu dluhu žalovaného v celkové výši 2 208 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 7 745 Kč spolu s úrokem
z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne datum, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě.
4. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.
5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum peněžní prostředky v celkové výši 5 200 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 040 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně,
a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 3 350 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný s prodlením se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále žalobkyni hradit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve
výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje ke dni podání žaloby částečnou úhradu žalované částky v celkové výši 2 208 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 7 745 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla dne datum zaslána tzv. předžalobní výzva, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil.
6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila,
a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se žalovaný také zavázal uhradit úvěrový poplatek, úroky ve sjednané výši a také smluvní pokutu dle ust. § 2048 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení
a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému bezhotovostní platbu ve výši 5 200 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru plnil, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem odpovídajícím způsobem poučena dle ust. § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení
§ 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a přísluší jí tak právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod. 1
vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen„ vyhl.“), a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh na zahájení řízení a), jakož i za tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl., tedy v celkové výši 300 Kč, a dále 21% DPH z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů ve výši 189 Kč, a to vše v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu
s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.