Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 225/2020-25
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 13. 2. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 2.400 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 13. 2. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 523,23 Kč, k rukám právní zástupce jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 13. 2. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 2.400 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 13. 2. 2019 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 523,23 Kč, k rukám [právní zástupce] [jméno] [jméno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 11. 5. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7.400 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru. Věřitel měl žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč na účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.400 Kč do 12. 2. 2019, což neměla učinit ani zčásti. Žalobkyně tvrdí aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná se ani jednoho z nařízených jednání dne datum a dne datum nezúčastnila, zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Žaloba byla žalované doručena dne 29. 9. 2020. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při vyhotovení rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen “o.z. ”) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Soud po provedeném dokazování (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, smlouva o úvěru, potvrzení o platbě, předžalobní výzva,„ faktura“, formulář – standardní informace o spotřebitelském úvěru,„ loan application info“, podací lístek, zpráva banky) dospěl k závěru, že v řízení bylo pouze prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 6.400 Kč na účet žalované č. bankovní účet. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., tj. že se žalobkyně (resp. správně její právní předchůdce – věřitel) jako úvěrující zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a že se žalovaná jako úvěrovaná zavázala peněžní prostředky a další ujednané položky (poplatek za poskytnutí úvěru) vrátit věřiteli. Předložený text smlouvy o úvěru sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu, ve vztahu k tvrzení o založení účtu klienta na webových stránkách www.ferratum.cz není doloženo ničeho. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byla skutečně žalovaná, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalované, s čím žalovaná vyjádřila souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaná akceptovala, text předložené smlouvy není žádným způsobem podepsán, ani prostým elektronickým podpisem některého z účastníků oné smlouvy. Chybí zde také garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaná s textem smlouvy seznámila a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaná akceptovala. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 5.000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu, protože dotazem u peněžního ústav u soud ověřil, že disponentem účtu v rozhodné době poskytnutí částky 6.400 Kč byla právě žalovaná. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 5.000 Kč a co úroku z prodlení od 13. 2. 2019 (§ 1970 o. z.), žalovaná je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Žaloba byla zamítnuta v rozsahu požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru společně s požadovaným úrokem z prodlení z této částky, protože v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo ke smluvnímu ujednání, které by žalovaného zavazovalo k úhradě uvedeného nároku. Soud má současně za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně (§ 1879 , § 1882 odst. 1 o. z.).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 523,23 Kč, přičemž tato částka představuje 35,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,57 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.