Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 145/2020-31
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 250 Kč od 5. 1. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 250 Kč od 5. 1. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v pl. znění (dále jen„ o. s. ř.”).
2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 6. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 6 250 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že dne 14. 12. 2011 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované, který měl být splacen nejpozději dne 4. 1. 2012 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www.ferratum.cz, na nichž se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl zaslán návrh smlouvy o úvěru číslo jejíž text žalovaná odsouhlasila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 250 Kč, který byl splatný spolu s jistinou úvěru dne 4. 1. 2012 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí její dluh ke dni podání žaloby 6 250 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2020 byla žalovaná před podáním žaloby k soudu žalobkyní vyzvána k zaplacení této dlužné částky. Žalovaná však na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatila.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 12. 2011, výpisu z účtu, jimž žalobkyně prokazuje poskytnutí úvěru žalované na její označený účet, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2020 včetně poštovního podacího lístku. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované vyplacena dne 14. 12. 2011 částka 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 4. 1. 2012. Žalovaná však ničeho na tento svůj dluh neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 22. 1. 2020. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani později, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2020.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vedle žalované jistiny vznikl žalobkyni nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když dnem následujícím po splatnosti pohledávky, tj. dnem 4. 6. 2017, se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením žalované částky. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 8 C 156/2020, 7 C 234/2020, 13 C 251/2020 či 6 C 148/2020). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.