Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 287/2020-35
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 18 821,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 963 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 12 000 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 23. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 2 858,10 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 963 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 12 000 Kč od 29. 12. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 23. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 2 858,10 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 821,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 568 Kč odpovídajícím sazbě 28 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 29. 12. 2017 do 14. 6. 2018, úrokem ve výši 28 % ročně z částky 12 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 526,82 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 12 000 Kč za dobu od 23. 11. 2016 do 14. 6. 2018 a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 4. 11. 2016. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 12 129 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 2 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, a to ve výši 27 935,51 Kč. Součástí této částky bylo i navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 18 821,10 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 821,10 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 4. 11. 2016, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 12 129 Kč, který sestával z úroku ve výši 2 413 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 550 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 166 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 436 Kč, respektive 405 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 28 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Dle citovaného ustanovení čl. 18 smluvních podmínek pak byla smlouva uzavřena na dobu určitou, přičemž její účinnost měla trvat ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pokud by však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky byl v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí poslední splátku řádně a včas, prodlužovala se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Sjednaný poplatek za zpracování a doručení měl být dle smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně účtován za jeho činnost spočívající v zavedení žalovaného do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a za činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalovanému v místě jeho bydliště při podpisu smlouvy. Poplatkem za komfortní a flexibilní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně, výběry řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště žalovaného, a dále též služby tzv. garance celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně nebude vůči žalovanému nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jeho prodlením, a to od počátku prodlení žalovaného s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy jeho dluh dosáhne v souhrnu dvanáctinásobku první týdenní splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od doby ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měl žalovaný mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednaných splátek zápůjčky. Takto mohla být za určitých okolností odložena splatnost maximálně dvou po sobě jdoucích splátek o jeden týden. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalovaného vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy.
5. Z žalobkyní předložené tabulky umoření vztahující se k předmětné smlouvě soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil dne 10. 11. 2016 částku 2 000 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 6. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupena na žalobkyni.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 14. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného písemně o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a vyzval ho, aby na svůj dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 13. 7. 2018.
8. Z předžalobní výzvy z 12. 3. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalovanému dne 13. 3. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 29 570,49 Kč vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy ve lhůtě do 19. 3. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
9. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovaným dne 4. 11. 2016 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 2 413 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 550 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 166 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 436 Kč, respektive 405 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 28 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou s tím, že tato doba trvala v případě řádného splácení sjednaných splátek zápůjčky od data podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky. Pokud by však žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s úhradou některé splátky nebo by poslední splátku neuhradil řádně a včas, bylo sjednáno, že se doba trvání smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dle smlouvy splatné částky. Pohledávka z této smlouvy byla s účinností ke 14. 6. 2018 postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy.
10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle § 2390 o. z., na kterou zároveň dopadají příslušná ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30. 11. 2016.
11. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy, ze které dovozovala svůj žalobou uplatněný nárok, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. prokazatelně stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, neboť žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.
18. Žalovanému tak na základě předmětné smlouvy a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výše odpovídala zápůjční úrokové sazbě 28 % ročně. Takto vysoká úroková sazba sice poměrně významně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních úměrů v době uzavření smlouvy (ta činila v listopadu 2016 12,29 % ročně – viz databáze časových řad ARAD dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14 + S.15) – na spotřebu celkem), nicméně soud ji nehodnotí jako nepřiměřenou, neboť v daném případě se jednalo o nebankovní spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaný získal peněžní prostředky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, bez nutnosti zajištění či jejich vázanosti k nějakému konkrétnímu účelu, a zároveň proces ověření jeho schopnosti zápůjčku splatit nepochybně nebyl tak přísný, jako by tomu bylo v případě, že by o zápůjčku požádal u některé banky. S tím souvisí zvýšené obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně, jímž lze odůvodnit vyšší úrokovou sazbu. Žalobkyni svědčí nárok nejen na kapitalizovanou výši úroku, která byla uvedena na první straně smlouvy (2 413 Kč), ale rovněž i na běžící úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky, neboť smlouva obsahovala ustanovení, podle něhož v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek došlo k prodloužení doby trvání smlouvy až do úplného splacení dluhu žalovaného, přičemž po celou tuto dobu měla být jistina zápůjčky úročena sjednanou úrokovou sazbou.
19. Ve smlouvě byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutou zápůjčkou. Prvním z nich byl poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 550 Kč. Jakkoliv smlouva obsahuje pouze dosti neurčité vymezení administrativních činností, za které byl poplatek účtován, soud je ochoten poplatek odpovídající přibližně 11 % poskytnuté jistiny zápůjčky akceptovat, neboť lze předpokládat, že právnímu předchůdci žalobkyně určité náklady v souvislosti s administrativním zpracováním celého případu, uzavřením smlouvy a vyplacením hotovosti v místě bydliště žalovaného vznikly, přičemž takto vysoký poplatek se soudu jeví s ohledem na okolnosti případu jako přiměřený.
20. Jiný závěr však soud přijal, pokud jde o smluvený poplatek za komfortní a flexibilní splácení. Nelze zpochybnit, že s tímto poplatkem byly spojeny určité služby ze strany právního předchůdce žalobkyně, které nejsou pro nebankovní spotřebitelské úvěry zrovna typické. Jednalo se v prvé řadě o tzv. garanci celkové ceny, na jejímž základě po žalovaném neměly být po určitou dobu požadovány žádné sankční platby spojené s jeho prodlením při úhradě sjednaných splátek. Žalovaný měl mít zároveň za tento poplatek možnost požádat o odklad splatnosti až dvou sjednaných splátek zápůjčky, byť pouze o týden. Navíc se právní předchůdce žalobkyně za uvedený poplatek vzdal pro případ smrti žalovaného veškerých svých nároků plynoucích z předmětné smlouvy o zápůjčce. Na zmíněný poplatek pak byly navázány i další služby, které měly žalovanému především co nejvíce usnadnit splácení dohodnutých splátek, k němuž mělo docházet v hotovosti v místě bydliště žalovaného. Všechny tyto služby jdou jistě nad rámec toho, k čemu se obvykle poskytovatelé spotřebitelských úvěrů ve svých smlouvách vůči dlužníkům zavazují, a soud si je toho vědom. Na stranu druhou, výše sjednaného poplatku za uvedené služby je naprosto nepřiměřená a ani zdaleka neodpovídá hodnotě protiplnění, které žalovaný za zmíněný poplatek měl obdržet. Sjednaná výše poplatku činila 8 166 Kč, což odpovídá 58 % z poskytnuté jistiny 14 000 Kč. Přitom nelze pominout, že již samotný úrok za poskytnutí zápůjčky ve výši 28 % ročně je vysoce nadstandardní a ve smlouvě byl navíc sjednán ještě poplatek za zpracování a doručení, který dále navýšil celkové náklady žalovaného související s poskytnutou zápůjčkou. Za této situace není možné akceptovat, aby úplata za shora uvedené služby byla takto vysoká. Ujednání zakládající nárok právního předchůdce žalobkyně na zaplacení poplatku za komfortní a flexibilní splácení je tak podle názoru soudu zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tudíž neplatné podle § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud byl nucen ve smyslu § 588 o. z. k této neplatnosti přihlédnout i bez návrhu žalovaného.
21. S ohledem na shora uvedené závěry lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2016 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 14 000 Kč, úrok ve výši 2 413 Kč a poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 550 Kč, celkem tedy částku 17 963 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 2 000 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 15 963 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku ve výši 28 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 858,10 Kč, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 18 821,10 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 15 963 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 2 858,10 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 85 % ku 15 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 70 % (85 – 15 = 70).
24. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 452 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ve výši 252 Kč). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 716 Kč (70 % z celkových nákladů ve výši 2 452 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.