Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
12 C 4/2021-22
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila přirážku za dvě jízdy bez platné jízdenky v dopravních prostředcích MHD žalobkyně, k nim došlo dne 3. 7. 2020 v údaj o čase hod. na lince anonymizována dvě slova a dne 8. 7. 2020 v údaj o čase hod. na lince anonymizována dvě slova.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná.
Účastnice řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že se žalovaná přepravovala dne 3. 7. 2020 v údaj o čase hod. na lince anonymizována dvě slova a dne 8. 7. 2020 v údaj o čase hod. na lince anonymizována dvě slova, přičemž obě tyto linky jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravních kontrolách, které v ty okamžiky se žalovanou byly provedeny, se žalovaná neprokázala platnými jízdními doklady. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná s žalobkyní uzavřela v obou případech nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí vznikla povinnost zaplatit jízdné, a byla tedy coby cestující v souladu s § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, resp. coby cestující v souladu s přepravním řádem přijatým žalobkyní v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, povinna se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, příp. zaplatit vedle jízdného přirážku za cestování bez platného jízdního dokladu. Žalované vznikla v obou případech povinnost zaplatit jízdné i přirážku k jízdnému. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, když dluhy včas neuhradila, pročež se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z.; opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránila. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 3 048 Kč, dle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dnům počátků prodlení).
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.