Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 209/2020-34

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci

žalobkyně: ; název žalobkyně, reg. č. anonymizováno číslo

sídlem anonymizována čtyři slova číslo, anonymizována čtyři slova

; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 13 780 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2020 do 16. 6. 2020

a za dobu od 17. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) ve výši 3 780 Kč od 27. 12. 2007 do 1. 1. 2009, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 820 Kč od 1. 1. 2020 do 16. 6. 2020 a za dobu od 17. 6. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) ve výši 3 780 Kč od 27. 12. 2007 do 1. 1. 2009, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 780 Kč za dobu od 27. 12. 2007 do 1. 1. 2009. Uvedla, že právnická osoba, uzavřela se žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 6 960 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 16 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 1. 1. 2009. Žalovaný však neplatil řádně a zaplatil jen 3 180 Kč. Žalobkyně požaduje nedoplatek jistiny půjčky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 3 780 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení. Pohledávka byla nejprve smlouvou z datum postoupena na anonymizována tři slova a následně smlouvou z datum na žalobkyni, obě postoupení byla žalovanému oznámena.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 19. 1. 2021, k němuž se nikdo z účastníků, ani právní zástupce žalobkyně, nedostavili. Žalobkyně a její právní zástupce svou neúčast předem písemně omluvili a souhlasili s jednáním a rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud v souladu s  věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z anonymizována dvě slova číslo dvěma oznámeními o postoupení pohledávky včetně poštovních podacích archů, částí Přílohy – seznamu ke smlouvě o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou z 5. 5. 2020 a zjistil následující skutkový stav:

5. právnická osoba, poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily její nedílnou součást, se účastníci v článku 8 dohodli, že v případě, kdy žalovaný nesplní včas povinnost uhradit splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného. Původní věřitelka oznámila žalovanému dopisem z 25. 6. 2015, že uvedenou pohledávku postoupila na anonymizována tři slova, a ta oznámila žalovanému dopisem z 11. 9. 2018, že pohledávku postoupila na žalobkyni.

6. Soud aplikoval na věc ve smyslu č. č. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle neplatný je mimo jiné právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Podle , vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 Podle jeho , ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Podle může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Žaloba je důvodná pouze částečně.

8. Pokud jde o ujednání o výši„ souhrnného poplatku“ za poskytnutí půjčky, hodnotí je soud jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ač původní věřitelka označila ve smlouvě navýšení půjčky„ souhrnným poplatkem“, jedná se fakticky o úplatu za poskytnutí peněz, a tedy úroky ve smyslu . Ten jejich sjednání sice připouštěl, nicméně jejich dohodnutá výše musela být v souladu se základními zásadami pro právní úkony obsaženými v hlavě čtvrté . V této věci však výše dohodnutých úroků představuje 69,4 % půjčené částky, takže by měl žalovaný vracet 169,4 % půjčených prostředků. Takové ujednání je bezesporu v rozporu s obecnými zásadami slušnosti, které jsou běžně v civilizované společnosti zastávány a ve svém souhrnu jsou označovány jako dobré mravy. Samozřejmě je logické a opodstatněné, že věřitelé půjčující peníze za dobu, co nemohou s půjčenou částkou disponovat, požadují určitou úplatu za půjčení, ta by však měla odpovídat určité obvyklé ceně peněz, za kterou jsou půjčovány. 69,4 % však jsou úrokem, který lze hodnotit jako lichevní, protože spotřebitelé využívající k čerpání úvěru služeb nebankovních subjektů, jsou téměř ve všech případech osoby, kterým by banky, které poskytují standardní úroky, z nějakého důvodu nepůjčily. K půjčce od nebankovního subjektu tak přistupují zpravidla v určité tísni, kdy nemají na výběr. Původní věřitelka žalovanému za této situace poskytla půjčku 10 000 Kč, za kterou si nechala slíbit kromě jejího vrácení i úrok 6 960 Kč, tedy plnění, které je k poskytnuté půjčce v hrubém nepoměru. Proto soud v této části žalobě nevyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že část smlouvy o„ souhrnném poplatku“ lze oddělit od zbývajících ujednání smlouvy, považuje soud v ostatním smlouvu za platnou. Předáním peněz právnická osoba, žalovanému tak došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat negativní tvrzení, že žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil 3 180 Kč; z tohoto tvrzení tak soud vychází a přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (10 000 Kč) a vrácenou (3 180 Kč), tedy 6 820 Kč, neboť současně prokázala, že jí byl žalovaný povinen plnit, protože mu byla obě postoupení oznámena. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti další splátky následující po poslední úhradě v době trvání smlouvy. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 2. 7. 2015, přičemž soud nemůže její návrh překročit.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  s tím, že vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je srovnatelný, a proto žádnému z nich náhradu nákladů nepřiznal. Žalobkyně byla úspěšná (a žalovaný neúspěšný) co do částky 6 820 Kč (49,50 % žalované částky), avšak neúspěšná (a žalovaný úspěšný) co do částky 6 960 Kč (50,50 % žalované částky).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.