Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 205/2020-50
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; a) právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.925 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení od 7. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.495 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení od 7. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 655 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.925 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení od 7. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.495 Kč spolu s 8,5% úrokem z prodlení od 7. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 655 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení anonymizováno částka s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 6.4.2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 6.500 Kč, který byl splatný dne 6.5.2018. Žalovaný úvěr v této výši čerpal. Své povinnosti neplnil řádně a včas, dosud žalobci uhradil pouze částku 2.575 Kč. Podanou žalobou se žalobce domáhá nesplacené části jistiny, a dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.495 Kč. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl úvěr žalovanému prostřednictvím své webové stránky anonymizováno, kde se žalovaný zaregistroval, uvedl zde své údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy, odsouhlasil znění a bylo mu přiděleno klientské číslo. Žalovaný dále uvádí, že právní předchůdce žalobce prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet a zaslal žalovanému žádost o poskytnutí úvěru, kterou žalovaný akceptoval. Úvěr mu byl vyplacen dne 6.4.2018 na bankovní účet, který žalovaný uvedl, č. účtu bankovní účet, variabilní symbol. Z důvodu neplnění povinností ze strany žalovaného právní zástupce žalobce zaslal žalovanému upomínku dne 18.11.2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.8.2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Dosud žalovaný žalobci uhradil pouze částku 2.575 Kč.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru dne 4.6.2018, č. smlouvy číslo, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 6.500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.495 Kč, celkem tedy měl žalovaný zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 7.995 Kč za dobu 30 dní, tedy do 6.5.2018. Dále bylo mezi stranami dohodnuto, že úvěr bude čerpán na bankovní účet klienta č. bankovní účet. Toto soud zjistil, ze smlouvy číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z účtu [[]] anonymizováno číslo bankovní účet soud zjistil, že dne 6.4.2018 z tohoto účtu byla poukázána platba ve výši 6.500 Kč na účet č. bankovní účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.8.2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky (včetně podacího lístku). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18.11.2019 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně zaplacení částky 3.925 Kč s příslušenstvím. Smlouvu o úvěru uzavřenou prostředky komunikace na dálku mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 6.4.2018 považuje soud za absolutně neplatnou, kdy nelze podle takové smlouvy přiznat plnění, a to z několika důvodů. Především, protože právní předchůdce žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak natož s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Naprosto nezjišťoval, respektive neověřoval tvrzené majetkové poměry žalovaného jeho reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atd. Právní předchůdce žalobce se omezil na formální splnění této zákonné povinnosti. Další důvod neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 6.4.2018 soud spatřuje ve zjevném rozporu obsahu smlouvy s dobrými mravy (ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen občanský zákoník ) a ve skutečnosti, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práva a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (ust. § 1813 občanského zákoníku ). Nelze přehlédnout neprostý nepoměr poskytnuté finanční částky právním předchůdcem žalobce ve výši 6.500 Kč, úplaty, kterou za to požadoval ve výši 1.495 Kč, a to vše během relativně krátké doby 30 dní. Soud dospěl k závěru, že pokud si právní předchůdce žalobce a žalobce v této věci počínali natolik lehkomyslně, musí rovněž srozuměni se skutečností a vysokým rizikem, že takto poskytnutá částka není vratná. Ze všech shora uvedených důvodů soud považuje shora označenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy nelze z ní právo přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru. Přestože však žalovaný čerpal částku 6.500 Kč, žalobci však dosud uhradil pouze částku 2.575 Kč, došlo u něj k bezdůvodnému obohacení ve výši 3.925 Kč dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , a toto obohacení je povinen žalobci vydat dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku . Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení přípisem ze dne 18.11.2018, dosud však žalovaný žalobci na tuto částku ničeho neuhradil. Soud tedy žalobci přiznal nárok na zaplacení dosud nesplacené části poskytnuté jistiny ve výši 3.925 Kč s příslušenstvím, které je představováno úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou 3.925 Kč, ohledně které bylo žalobci vyhověno. Naopak úspěch žalovaného je představován částkou 1.495 Kč, neboť ohledně této částky byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl proto úspěšný v 72% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 28% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce vůči žalovanému právo na 44% (72% minus 28% = 44%) účelně vynaložených nákladů.
Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7 , § 11 odst. 1 písm. a) , d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , DPH ve výši 189 Kč, celkem 1.489 Kč.
Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 1.489 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 44% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 655 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.