Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 156/2020-30
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 25 633,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 633,93 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 583,93 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 482 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 633,93 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 583,93 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 482 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 619,82 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) se žalovaným Smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). anonymizováno poskytla žalovanému finanční službu spočívající v možnosti disponovat finančními prostředky do výše 37 454 Kč. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně neplatil, anonymizováno proto zesplatnila úvěr ke dni datum. příjmení 25 633,93 Kč sestává: a) z jistiny ve výši 21 422,61 Kč, b) odkoupeného úroku 2 550,95 Kč, c) odkoupených poplatků ve výši 600 Kč, odkoupené smluvní pokuty 471,27 Kč. Na žalobkyni pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné ke dni datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Ze žádosti o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 111 Kč a úvěrový rámec 35 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr v měsíčních splátkách ve výši 5% dlužné částky nejméně 500 Kč. Dle přehledu důsledků nesplácení úvěru byla dohodnuta pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč, účtovaný maximálně 2x a paušální náhrada nákladů za vymáhání splatného závazku ve výši 600 Kč. Z předloženého přehledu plateb úvěrového účtu soud zjistil výši dlužné částky 25 583,93 Kč ke dni datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
Podle § § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému v rámci úvěrového rámce finanční prostředky ve výši 37 454 Kč, které žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši minimálně 500 Kč, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. V důsledku prodlení žalovaného s placením svého peněžitého závazku, vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a úroku z prodlení. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení Smlouvy povinnost uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu stanovenou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatky. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., podle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 482 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 030 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 25 633,93 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.