Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 156/2020-112
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, část obce, PSČ obec a číslo
o zaplacení 3 889 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 889 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 889 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Poučení:
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (viz poučení), odůvodnění tohoto rozsudku bude obsahovat jen náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), tj. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se návrhem ze dne 18.4.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 389 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 1.8.2017 uzavřené distančním způsobem. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně anonymizováno a při tom uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě a žalobkyně žádost o úvěr schválila. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 01.08.2017 smlouvu o úvěru číslo to prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž finanční prostředky mu byly převedeny dne 1.8.2017 na jeho účet č. bankovní účet, a žalovaný se zavázal úvěr splatil spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč nejpozději 29.8.2017. Protože tak ale neučinil domáhala se žalobkyně vedle dlužné jistiny a poplatků též smluvní pokuty ve výši 2 250 Kč sjednané v čl. IX.1.a. smlouvy za období od 30.8.2017 do 11.1.2019 Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně z částky 4 500 Kč. Úroku z prodlení se žalobkyně domáhala pouze z dlužné jistiny, přičemž za období od 30.8.2017 do 18.4.2020 jej kapitalizovala.
3. Následně vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do jistiny a úroků z prodlení z jistiny s tím, že omylem podala žalobu v tomto rozsahu duplicitně. Soud usnesením číslo jednací ze dne 22.6.2020 řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení smluvní pokuty a poplatku za poskytnutí úvěru.
4. Žalovaný namítl, že předmětnou úvěrovou smlouvu neuzavřel a pravděpodobně došlo ke zneužití některých jeho dokladů. Při jednání upozornil, že rodný list je zfalšovaný, neboť obsahuje nepravdivé údaje a dále namítl, že předmětný bankovní účet nezaložil. Za zfalšované považuje i výplatní pásky, neboť v uvedené společnosti nikdy nepracoval. Email a telefonní číslo, ze kterého měla jednat osoba sjednávající úvěr, není jeho a nezná je. Navíc byl opakovaně ve vězení, má celou řadu dluhů za výkon trestu a MHD, takže by mu nikdo tolik nepůjčil.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně své tvrzení, že to byl právě žalovaný, kdo s ní uzavřel dne 1.8.2017 úvěrovou smlouvu číslo to v žalobě popsaným distančním způsobem, nijak neprokázala. Protistranou, která s ní komunikovala z emailu email a telefonu tel. číslo, totiž mohl být kdokoliv. Tato osoba sice disponovala fotokopií občanského průkazu žalovaného, kterou i předložila k prokázání své totožnosti, nicméně současně s tím předložila i fotokopii evidentně zfalšovaného rodného listu žalovaného, kde datum narození a rodné číslo neodpovídalo údajům z občanského průkazu. Zatímco žalovaný se narodil dne datum (což je zřejmé i z fotokopie čelní strany občanského průkazu), na rodném listu je uvedeno datum datum obec číslo uvedené ve falešném rodném listě je navíc naprosto nesmyslné, neboť nectí pravidlo jeho tvorby, a to, že v prvních šesti číslicích je obsaženo datum narození v pořadí rok, měsíc a den. Tuto skutečnost by žalobkyně zjistila, kdyby provedl prosté srovnání předložených dokladů. Taktéž výplatní pásky byly zfalšované, což má soud za prokázané sdělením právnická osoba, která potvrdila, že žalovaný nikdy nebyl jejím zaměstnancem a že jejich výplatní pásky mají jiný vzhled. Skutečnost, že osoba vydávající se za žalovaného disponovala kopií jeho občanského průkazu, nelze klást k tíži žalovanému, který za jednání takovéto osoby nenese jakoukoliv odpovědnost. Pokud si tedy žalobkyně svobodně zvolila jí popsaný model sjednávání smluv, kdy není schopen jednoznačně ověřit totožnost protistrany, nese riziko s tím spojené a to, že v případě sporu neunese důkazní břemeno v tomto směru. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že podle sdělení banky byly finanční prostředky z úvěru převedeny na účet, jehož vlastníkem je žalovaný. Předmětem tohoto řízení totiž není samotná jistina, takže soud považoval za nadbytečné vyzývat žalovaného k prokázání jeho tvrzení, že bankovní účet musel založit jeho jménem někdo jiný. S ohledem na skutečnost, že předmětem tohoto řízení je pouze nárok na úhradu poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy, a žalobkyně své tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalovaným neprokázala, nemůže se vůči němu domáhal splnění jakýchkoliv nároků vyplývajících z takovéto smlouvy. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.
6. Plně úspěšný žalovaný by měl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Protože ale výslovně uvedl, že náhradu nákladů nepožaduje, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).